Andalusie

Cestou necestou

1 - Malaga

2 - Granada

3 - Cordoba

4 - Sevilla

5 - Gibraltar

6 - Ronda

Snad jedinou nepříjemností na tom cestování je občas nechutně brzké vstávání. Tentokrát to nebylo nic uprostřed noci, ale 6 ráno je pro `sovu` jako já prostě bolestivé. Výchozím leteckým přístavem pro tentokrát bylo Krakowské letiště. Poláci nezapřou svého kšeftařského ducha, takže každá chalupa v okolí letiště má z dvvorku udělané placené parkoviště. Na jednom z `dvorků` jsme nechali auto i my a pán nás těch pár set metrů na letiště promptně odvezl svým autem. Ikdyž letiště ... spíše letišťátko proměněné aktuálně v jedno velké stavenišťe.

Po příletu do Malagy se okamžitě projevilo cestování ve více než jednom člověku a místo urychleného shánění auta jsme zkončili v první restauraci před letištěm na pivu :-) Sice se to později ukázalo jako chyba, ale zkuste bez povšimnutí ve Španělsku projít kolem restaurace jménem Gambrinus :-). Následné peripetie při dobývání se do areálu půjčoven radši přeskočím a pojďme přímo do Malagy ... inu hezké to město. V sezóńě to musí být jedno rozžhavené peklo, ale teď za příjemné pětadvacítky a mírného vánku si člověk vychutná i něco jiného než pláže. Ikdyž co to povídám, vždyť první místo kam jsme se vydali byla právě pláž a koupání :-)

Po svlažení v moři bylo aspoň dost energie na vyběhnutí kopce nad Malagou na němž stojí hrad Castilo de Gibralfaro. Dovádění na hradbách a hraní si na obránce má své kouzlo, obzvláště v tento podvečerní čas mimo sezónu, kdy jsou hradby skoro jenom vaše :-)

Tím nejlepším je ale na tomhle místě hlavně výhled na samotnou Malagu ...

Navíc se během hradního průzkumu začalo slunce nebezpečně blížit obzoru a Malaga dostala v zapadajícím pastelovém světle úplně jiný nádech ...

Španělé jako typičtí jižané ale začínají žít až večer, kdy jsme se k prohlídkce města dostali i my. No prohlídka, spíše poflakování městem. Tu večeře(konečně po celodenním půstu :-)), tu sangria, tam zase pivo a všude živé ulice plné špaňelů, zbytků turistů a exotických vůní. Opravdu, rozličné všudypřítomné vůně zcela odlišné od čehokoliv z Čech je to, co mě tady zaujalo nejvíce. Abych ale nebyl nařčen z nějakého aroma-fetišismu, tak se radši ještě aspoň zmíním o památce v Malaze asi turisticky nejatraktivnéjší - pevnosti Alcazaba s amfiteátrem.