Irsko

Útěk před létem

1 - Severní Irsko

2 - Achill Island

3 - Cliffs of Moher

4 - Dingle a Ring of Kerry

5 - Ring of Kerry a Cork

6 - Cesta do Dublinu

7 - Belfast a domů

Náš dnešní hostel stojí jen několik set metrů od asi nejznámější turistické atrakce severního Irska - geologického útvaru Giant`s Causeway.

Pěší procházka podél moře ke kamenným varhanám, pak serpentýnami nahoru na sráz a cestičkou po hraně útesu zpátky zabere slabou hodinku. Tedy zabrala by, kdybych nezdržoval focením a Věrka nezaměstnávala plavčíky záchrannou akcí lezením do zakázaných míst na kraj kamenných varhan :-). Jinými slovy, po dvou hoďkách jsme byli zpět u hostelu a vyjížděli k nejsevernějšímu místu naší celé Irské výpravy, k Carrick-a-Rede.

Na toto místo jsem se dneska těšil asi nejvíce. Jde totiž o malý ostrůvek, na nějž vede provazový most :-). Bohužel mne čekalo docela zklamání. Hlavně díky davům turistů a nepříjemnosti, že chůzi přes mostík (který je navíc opravdu kraťoučký) řídí zřízenci národního parku. Ti nejen že blokují nejlepší místa u paty mostu, ale ani vás nenechají se v klidu zastavit a udělat fotku. Nebýt zřízenců a turistů, tak je to opravdu skvělé místo. Takhle jsme ale byli aspoň rychle zpátky na parkovišti a mohli se přesunout už směrem na jih k hradu Dunluce Castle.

Cestou sem děláme malou zastávkou v městečku Bushmills, o níž se radši nebudu moc rozepisovat, protože by mě ještě někteří ukamenovali za to barbarství vynechat exkurzi ve stejnojmenné palírně whisky. Nojo, jenomže co já, momentální abstinent, bych dělal v palírně :-). Tu lahodnou vůni pálení si dobře pamatuji ještě ze Skotska a jistě bych podobně jako ve Skotsku nakonec nevydržel a pár výrobků nakonec ochutnal :-). Takže dneska se budu raději držet bezpečně památek, historie a hradů ... jako například Dunluce Castle. Je to mimochodem moc krásný hrad. Tedy aspoň z venku :-). Upřímně bych vám návštěvu vnitřku hradu ani nedoporučoval. A ještě bídněji jsou na tom nedaleké White Rocks. Bílé útesy připomínající spíše hromádku rozsypaného štěrku, kterou můžete minout klidně úplně. Zato náš poslední dnešní cíl stál naopak za to.

Downhill Demesne and Hezlett House možná z fotek extra zajímavě nevypadjí, ale procházení se rozlehlými zelenými loukami mezi rozpadlým panstvím a kopulí na hraně útesu na mě dneska zapůsobilo asi nejvíce. Obzvláště ke konci procházky, kdy se konečně znovu objevilo slunce :-). Nakonec jsme si udělali ještě i jednu zastávku navíc v městečku u pláže dole pod útesy.

Teď už ale sedíme v jídelně jednoho hostelu o nějakých 200km jižněji ve městečku Sligo a cpeme se grilovanými žebry. Slovy klasika ... nejsem práskač, ale hlásit se to musí :-) ... Věrka má totž dneska narozeniny, což se musí pořádně zajíst a trochu i zapít, takže nakonec došlo i na vynikající anglické pivo :-).