- Home
- Deníky
- Galerie
- Mapa
- Kontakt
 | 19 | km |
 | 368 | km |
 | 8 783 | km |
 | 8 | km |
 | 35 | km |
Plážový den číslo 2 je tady a hned ze startu mě příjemně potěšil počasím. Bylo totiž škaredě a zataženo :-). Takže žádné nesnesitelné slunce, jen krásně teplo. Po ranním koupání a skvělé vlastnoručně připravené snídani (chleba s marmeládou :-)) se ozvaly naše průzkumnické pudy a už nás skůtříky vezly směrem do středu ostrova na návštěvu chrámu Wat Khunamar. Malý chrámeček jako každý jiný v Thajsku, ale tady mají přímo na dvoře mumii mnicha sedící v proskleném boxu.
Mnich prý přesně předpověděl čas své smrti a přál si být takto v chrámu vystavený. A nejde o nikterak dávnou historii nýbrž rok 1974. Řeknu vám, někdy jsou ti budhisti pěkně morbidní :-). V druhém navštíveném chrámu Wat Phra Yai už nás žádná taková morbidita nečekala, ale museli jsme za ním jet na úplný severovýchod ostrova.
Nedalekou druhou nejdůležitější zdejší památku Wat Plai Lawm jsme nějak zapomněli navštívit, ale to že jsme přišli o další Buddhovu sochu mně přiznám se ani nijak nemrzí :-). Místo toho jsme si užili okružní projížďku ostrovem se zastávkou na dvou nejznámějších plážích Ban Po Beach a Hat Ang Thong.
Na druhé jmenované jsme si dali oběd v jedné velmi příjemné plážové restauraci výjmečně s trochu normálními cenami. Jde poznat, že se nacházíme v turistické oblasti a většina plážových restaurací má ceny dvojnásobné, než je obvyklé. Po cestě do hotelu se nachází vodopád Namuang, který jsme původně plánovali navštívit až zítra, ale slunce ještě úplně nezapadlo, a tak jsme si jej prohlédli už dnes.
Jirka jakožto vodní živel si pod ním i zaplaval, ale mi stačilo jen focení a následmý pokus o zdolání kopce až k horní hraně vodopádu. Nakonec se zdařilo, ale dolů jsme se pralesem po starém zavřeném rozpadajícím se servisním schodišti prodírali už za tmy :-)
|
|
|
|
|
|
|
