Florida

Spánek a rozlučka

2016-11-17

Překonat těch 1400 kilometrů se ukázalo ještě náročnějším, než se původně zdálo. Nakonec jsem vzdal i spánek a celou noc svištěl dálnicemi k Fort Lauderdale. Úplně nonstop se jet 20 hodin samozřejmě nedá, takže jsem během noci dvakrát zastavil na benzínce na hoďku zavřít oko.

Ranní probuzení po hodině spánku na benzínce kousek pod Orlandem.

Když už se nad ránem přiblížilo Fort Lauderdale na dosah a navigace ukazovala dojezd půl hodiny, kterou mé tělo začalo po sekundách odpočítávat, tak jsem uvízl na vice jak dvě hodiny v zácpě :-). Na hotel jsem tak dorazil až kolem desáté dopoledne a po vkročení do pokoje okamžitě padl na postele. Odpolední plán, naposledy si jít ještě užít pláže byl pěkný, ale spánek a únava mě udržely v posteli až do západu slunce. Takže na pláž jsem dorazil skoro za tmy.

Nebylo tím pádem sice co fotit, ale člověku samotnému to moc nevadí, protože příjemně teplo je tady i za tmy :-). Cestou z pláže jsem už jen tak tak stihl zajet nakoupit jídlo a pití a k Martinovi dojel tak akorát, když se dogrilovávaly žebírka :-)

Tyhle šílené přežíračky amerických dobrot mi budou chybět.

Tyhlety opulentní žranice mi budou taky chybět, ikdyž už mi začínájí být všechny kalhoty pomalu těsné :-). Ale když tady mají samé dobroty a hlavně ta pohoda vlahých večerů, popíjení a večerní čachtání v bazéně. Né že bych se v něm ráchal já. Dobře víte, že mě do vody jen tak něco nedostane(mimochodem za celé dva týdny jsem se v moři ani jednou nekoupal :-) ). Oproti ostatním, kteří v bazénu mezitím rozpoutali zuřivou vodní bitvu, mi s Vlaďkou úplně stačilo to pozorovat od stolu se sklenkou něčeho dobrého v ruce :-).