Toronto a jihozápad USA s GoGos

Cestou necestou

1 - Letem světem

2 - Toronto

3 - Niagára

4 - Jezero Ontário

5 - San Francisco

6 - San Francisco 2

7 - Cesta do L.A.

8 - Los Angeles

9 - Las Vegas

10 - Hoover Dam & 66

11 - Grand Canyon

12 - Antelope Canyon...

13 - Aspen

14 - Denver

15 - Závěr

Dny jako ten dnešní bych si nechal líbit pořád. Vzhledem k úspěšnosti mých plánů, které vyšly a to bez vážnějších problémů jenž by mě zdržely v cestě, mi nakonec zbyl jeden den navíc. Hnát se do městské džungle Denveru by bylo zcela zbytečné a tak jsem se rozhodl užít tento den odpočinkem. Mezi mou včerejší štací a Denverem by jste ztěží hledali pro chvíle oddechu lepší místo, než je proslulé lyžařské středisko Aspen. Nenajdete tady nějakou konkrétní turisticky známou atrakci, nebo něco co bych vám mohl vyfotografovat. Největší devizou tohoto místa je samotná atmosféra. Doslova tady dýcháte pohodu a klid. Z mého pohledu, navíc po dlouhých dnech strávených v rozpálených pouštích jsem se teď dostal do náruče zelených hor a stinných borových lesů, prostředí které mám osobně přecijenom nejraději.

Když se daří tak se daří a ke všemu se mi povedlo sehnat nejlepší ubytování za celý můj pobyt v US. A pak také jedna maličkost o které se zmíním radši až později, ale s jejimž přispěním se tento den stal vrcholem mého zaoceánského putování. Odpočinek jsem zahájil výjezdem kabinkovou lanovkou vedoucí přímo z centra města na nejvyšší kopec lyžařské oblasti.

Při představě okolní krajiny přikryté běloskvoucí peřinou nadýchaného sněhu si moc dobře dokážu představit zde strávenou skvělou zimní dovolenou. Okolní hory nepatří právě mezi nejvyšší a ani samotné středisko není příliš rozsáhlé, ale svahy klesající do údolí jsou jako stvořené pro lyžování. Teď je však léto a lyže by se mi ani nevešly do mého malého modrého batůžku, takže jsem zvolil jenom menší procházku od vrchní stanice lanovky po hlavním hřebeni. Ani během dovolené se nemůže zanedbávat vzdělávání a proto jsem se zůčastnil botanicko geologické procházky s výkladem edukované průvodkyně(=krásné vysokoškolačky :-) ).

Po návratu do hotelu se našla i chvilka na krátkého šlofíčka a pak už jenom celoodpolední válení u bazénu ... až do večera.

A teď ještě ta maličkost, kterou jsem nechal na později. Hádejte kdopak vystupoval dneska večer v místním kulturním srdci města :-). O jejich přítomnosti zde jsem samozřejmě věděl, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že půjdou ještě dnes na místě sehnat lístky a o jejich takřka směšné ceně oproti jiným koncertům ani nemluvě. Navíc místní koncert je oproti všem ostatním úplnou vyjímkou, protože nejde o obří akci s mnoha tisíci účastníky, ale jen o komorní vystoupení v hudebním klubu pro sotva několik desítek lidí(cca velikost Ostravského Parníku). A to si pište, že si jejich Ostravský fanoušek dneska pořádně zaskákal a zazpíval ani né dva metry od pódia :-)

Prostě absolutní paráda. Právě jsem se vrátil, je něco po jedné v noci a nějak se mi nechce rozrušením ani spát. Budu ale muset. Zítra mě totiž čeká poslední náročný den ... ano, opravdu bohužel už poslední.