Jestli se mezi vámi najde ještě nějaký další milovník cestovatlského mučení, tak vám tu dnešní dvacetičtyřhodinovou cestu z Ford Lauderdale do Ostravy ve zkratce popíšu :-). Začalo to v pátek odpoledne, kdy jsem po dopoledních nákupech přijel vyzvedout Rendu na DHL do Plantation a vydali jsme se s dostatečným předstihem na letiště do Miami. Cesta byla bez zácp, a tak se na letišti našel i čas na pivko a posledního hamburgra. I když nevím, jestli ty odpadky od McDonald`s můžu vůbec nazývat hamburger :-).
Ale hlad je hlad a jídlo vždycky zlepší náladu, obzvláště když vás čeká devítihodinový let totálně přeplněným letadlem. Tak přeplněným, že pro nás ani nezbyly dvě místa vedle sebe. Nakonec se nám ale přeci podařilo sedět vedle sebe, aby jsme se mohli dohadovat, kdo kdy bude moci mít natažené nohy a kdo bude zrovna sedět rovně a kdo skrčený, aby jsme si nevadili rameny :-) ... no prostě katastrofální letadlo pro trpaslíky.
Vzhledem k podmínkám uběhla cesta poměrně rychle a nedali jsme se zvyklat ani obzvláště nechutnou večeří. Snad moje první letadlové jídlo, které mi kdy nechutnalo. I následný spoj z Mnichova byl pohodlnější, i když měl skoro hodinové zpoždění už na odletu. Nebo mi to tak jenom možná přišlo, protože jsem ho celý prospal :-). Probuzení bylo ovšem obzvláště nehezké. Přivítala nás totiž Praha se vším tím vlhkým studeným marastem venku. Ještě že pro nás přijela na letiště Viki a zpříjemnila nám tím cestu na nádraží. Z bezcílného civění tři hodiny ve vlaku na jednu řádku textu v počítači si už moc nepamatuju, až matně doma výborné belgické pivo a sýr :-).
![]() |
|