Přihlásit


X
Zdolané vzdálenosti

3 875km
53km
19 681km
48km
381km

My Flightdiary.net profile

Toronto a jihozápad USA s GoGos

Deník
Cestou necestou
1 - Letem světem
2 - Toronto
3 - Niagára
4 - Jezero Ontário
5 - San Francisco
6 - San Francisco 2
7 - Cesta do L.A.
8 - Los Angeles
9 - Las Vegas
10 - Hoover Dam & 66
11 - Grand Canyon
12 - Antelope Canyon...
13 - Aspen
14 - Denver
15 - Závěr
Toronto
2011-08-13

Toronto je ikdyž né hlavní, ale největší město Kanady a se svými cca čtyřmi milióny obyvatel docela velké město. Nejde samozřejmě o žádnou megametropoli typu Tokyo, Mexiko a nebo Buenos Aires, ale je to řekněme „už tak trochu větší město“. A o tom mně přesvědčilo hned ráno délkou a náročností dopravy do jeho centra. MHD je tu celkem dobře koncipovaná a funguje spíše řekněme na bázi velkého dopravního systému. Přesněji velkého uzavřeného systému do kterého v jednom místě vstoupíte a na druhém vás „vyplivne“. S podobným systémem, jsem se setkal už v Pařížském metru, které je taky uzavřené a dovnitř se dostanete pouz použitím platné jízdenky v turniketu a nebo speciální propustné bráně. Tady mají ovšem celý tento systém rozšířený i na autobusy. Takže například přesedání z autobusu na metro je řešeno formou autobusových dep integrovaných do stanice metra, kdy autobus vjede přímo dovnitř uzavřené metro stanice. Sám jsem si to vyzkoušel na vlastí kůži, protože má cesta do centra se skládala právě z jízdy autobusem a poté metrem.

Metro jsem opustil přímo v centru na stanici Union Station (hlavní torontské vlakové nádraží) a mé první kroky vedly z úplného centra ...

...nejprve kam jinam, než k největší torontské atrakci, k věži CN Tower.

To se nakonec ukázalo jako správná volba, protože jde opravdu o nejatraktivnější, ale také nejnavštěvovanější místo v Torontu a tomu odpovídaly i délky front v jednotlivých částech. Po uvodním rozčarování z délky první fronty jsem si zprvu z legrace začal všechny další „stání“ měřit a výsledný součet dal závratné dvě a půl hodiny strávené ve frontách. Nicméně čekání stálo zato :-)

Sousloví „město jako na dlani“ dostalo v tomto případě svou reálnou podobu. Jakýkoliv slovní popis by byl zbytečný a bohužel ani fotky nezprostředkují jaký se na vrcholku věže skýtá ohromující výhled. To se dá prostě okusit jenom na vlastní kůži . A to jsem si nechal mimochodem ujít zdejší největší atrakci, takzvaný „edge walk“, kdy vám nasadí něco na první pohled podobného feratovému setu a jdete se procházet po hraně střechy jedné z vyhlídkových plošin. Nejvyšší vyhlídkové místo věže, kam jsem se samozřejmě také podíval, se nachází ve výšce 447 metrů nad zemí, což je o dobrou polovinu výše než taková Eiffelovka. Prohlídkou samotné CN Tower jsem zabral opravdu dost času a zkončil až odpoledne. Zbytek dne jsem strávil nejprve komentovanou projížďkou vyhlídkovým autobusem a následným touláním se městem a jeho zákoutími.

Celkově mě Toronto ale hodně potěšilo a překvapilo. Moc se mi líbí, jak se zde snoubí stará architektůra s moderními mrakodrapy a výsledkem je sympatické, příjemné a přitom životem plně pulzující moderní město.

Tak a teď už zase alou na kutě, protože tady máme skoro dvě hodiny v noci a zítra bude brzké ranní vstávání, jelikož mě čeká výlet s tetou a strejdou ven za město.