Island

Léto pořád tady

1 - Reykjavík a Glymur

2 - Geysir,Gullfoss a spol.

3 - Skanzeny - Akureyri

4 - Velryby a Aldeyjarfoss

5 - Mývatn - Podkova

6 - Mývatn

7 - Extrémní přejezd

8 - Duhové hory

9 - Den na odpis

10 - Ledovce a vodopády

11 - Do Ameriky a domů

Ze včerejška nám zbyl jeden rest a tím je lávová jeskyně Surtshellir. Tunel dlouhý asi 1,5 kilometrů z povrchu není vůbec patrný. Nechápu, jak jej mohli uprostřed téhle nekonečné měsíční planiny vůbec objevit. Z povrchu je to jenom pět nenápadných děr v místech, kde se strop lávového tunelu zhroutil a odhalil vulkanické tajemství podzemí.

Ostatní přijíždějící turisty odrazuje po pár metrech od další cesty temnota podzemí. Inu jeskynní tma je prostě jeskynní tma, a kdo na ni není připraven, se nikam nedostane. I mi, vybavenému třemi světelnými zdroji, pořád někde vzadu hlodá mírná obava z té absolutní temnoty :-). Na fotkách můžete vidět vlezy a místa propadů, ale drtivou většinu času lezete v temnotemné tmě kamenným polem přes balvany mnohdy větší než vy. Ten adrenalin je vlastně na Surtshellir to nejlepší :-). Jenom šutry a tma, ale rozhodně doporučuji navštívit. Následná zastávka u ledovce Langjokull už je oproti tomu odpočinkovou záležitostí.

Obří stopy pneumatik z předešlé fotky, mířící na ledovec, zanechalo mamutí nákladní auto, kterým tady agentury vozí(opět za neskutečně mastný peníz) turisty po ledovci. Snad mají ssebou všichni sluneční brýle, protože oproti té ostatní okolní šedi ledovec září, až z toho pálí oči. Je přeci jen prostředek léta, kdy slunce pálí jako ďas a teplota v poledne dosahuje závratných 15ti stupňu :-). Nechápu, že si Islandští prapředci vybrali pro život právě tuhle ledničku. Když už je řeč o předcích, tak ti se scházeli u Pingvellir na místě zvaném parlament v přírodě.

Šlo o celosvětově úplně první parlament, který se tady scházel jednou ročně. A místo si k tomuto účelu vybrali příznačné. Prochází tudy totiž hranice severoamerické a euroasijské tektonické desky. Prostě ukázkový styk dvou desek, které tak úplně na sebe nesedí :-). V docházkovém okolí parlamentu najdete i mnoho dalších zajimavostí(kostelik, městečko, vodopády) protkaných změtí říček a cestiček. Zmiňovat, že nám při chození kolem Pingvellir polovinu času lije jak z konve ani nebudu a radši přeskočím k další zastavce u skoro synonyma Islandu.Tím jsou samozřejmě gejzíry.

Ten nejslavnější gejzír Geysir, podle kterého se všem ostatním říká, je už prakticky nečinný. Ale v okolí je několik menších, stále aktivních stříkačů. Jako například gejzír Strokkurr z předešlé fotografie. Přejít od jednoho k druhému není problém, všechny stříkají (či dostříkaly :-) ) pár desítek metrů od sebe. Přilehlá oblast je vůbec bohatá na přírodní zajímavosti, a proto sem také z Reykjavíku vozí davy turistů po okružní cestě zvané Zlatý okruh. Ani ne pět minut jízdy dále na západ všichni zastavují u asi nejznámějšího a nejmohutnějího vodopádu Islandu jménem Gullfoss.

Nádhera. Voda padající s mohutným burácením hluboko do ůzké rokle vytváří dechberoucí podívanou. Škoda jen, že máme trochu zpoždění a slunce už skoro zapadlo. Navíc nás čeká přes sto kilometrů jízdy středem Islandu mimo asfaltové cesty. Vzdálenost se vám to zdá možná krátka, ale při jízdě v terénu za šera a s maximálním soustředěním na každý šutr a výmol (kterých jsou na pár metrech stovky) to zabere skoro tři hodiny. Terénní vložka je sice zábavná, ale taky únavná. Do kempu Hveravellir na náhorní plošině uprostřed Islandu dojíždíme přesně po jedné v noci a než postavíme stan, uvaříme večeři a projdeme okolí, jsou tři ráno. A co je nejlepší dělat na Islandu totálně zničení po třetí hodině ranní uprostřed pustiny v pěti stupních nad nulou? ... no přece naložit se do nejbližšího termálního pramene :-)

Stokrát lepší než nějaký spánek, který si stejně pak ani nepamatujete :-). Po třičtvrtěhodině válení v horké(místy až vařící) vodě vylezete tak prohřátí, že okolních pět stupňů vám příjde jako teplá letní noc. I když tady na Islandu to vlastně je ... teplá letní noc :-)