Nějak se nám to cestování vymklo z rukou a nestíhám připravovat stránky, takže o tomto dni píšu s dvoudenním zpožděním a marně vzpomínám co jsme to vlastně prováděli :-) Na ranní návštěvu městečka Salisbury, ale zapomenout nejde. Z kempu jsme to měli jen pár kilometrů. Salisbury je krásné malé historické město v němž stojí nádherná katedrála s nejvyšší věží v anglii, dosahující úctihodných 142 metrů.
I pro mě, neznaboha, to byl výjmečný zážitek. Momentálně si nevzpomínám na žádnou hezčí církevní stavbu. Po návštěvě katedrály a lenošení v přilehlém parku jsme ještě probrouzdali centrum města se zastávkou na nákupy v našem oblíbeném obchodě `vše za libru`, a pak proměnili nabyté kupóny za hamburgry v nedalekém King Burgru :-)
Pár kilometrů nad Salisbury leží v polích pohozených pár šutrů. Asi tušíte, že jim říkají Stonehenge a taky to, že jde o obrovský magnet pro turisty, kteří tady proudí ve velkých davech.
Ikdyž turisti ? - Jirka je (nás) přesněji nazval - `pochodující peníze`. Je to opravdu jen pár šutrů v poli, za jejichž vidění vybírají plno peněz a to pouze opravdu za možnost je vidět!! - z asi 20-ti metrové vzdálenosti. Největším paradoxem je, že neplatící návštěvníci si je můžou prohlédnou ze vzdálenosti snad jeno o necelých 5 metrů větší :-). Ti neplatící sem ale musí dojít pěšky, protože angličani pro jistotu postavili parkoviště něco přes dva kilometry daleko. Do našich nabitých plánů se pochodování půl hodiny přes pole moc nehodilo, takže jsme se i my stali obětmi těchhle vydřiduchů. Po ranní návštěvě Salisbury, ze kterého jsme byli opravdu nadšení to bylo docela sklamání. To už i podvečerní návštěva ostrova Isle of Portlend s majákem na nejjižnějším bodě byla mnohem zajimavější.
Akorát už tady, při procházce k nedalekému Pulpit Rock, se se začínajícím soumrakem začal projevovat náš časový skluz. Měli jsme původně v plánu nocování v kempu na okraji Dartmoorského národního parku, ale to vzalo nakonec za své. Už po hodině jízdy nám došlo, že zavírací dobu kempu nestíháme a tak jsme se pokusili ubytovat v dvou jiných kempech, ale neúspěšně.
Odevšad nás vykázali, že už mají zavřeno. Trochu rozdíl oproti včerejšímu sympatickému kempaři, který nás bez problémů ubytoval i po zavíračce a ještě ochotně půjčil knížku o zajimavých místech v oblasti. Navíc při hledání třetího kempu se začaly silnice zužovat a zužovat, až jsme zkunčili v úplné divočině na cestě s živými ploty ani né deset centimetrů z každé strany auta. Cesta byť i pár kilometry, navíc za úplné tmy, trvá v takových podmínkách hooodně dlouho :-) Nakonec jsme kolem jedné ráno dojeli k původně plánovanému kempu, už také samozřejmě zavřenému, a přespali v autě na nedalekém odpočívadle :-)
![]() |
|
![]() |