Thajsko

Cestou necestou

1 - Bangkok

2 - Ayuthaya

3 - Sukhothai

4 - Golden Triangle

5 - Chiang Mai

6 - Jungle trek

7 - Sloni a rafting

8 - Kanchanaburi

9 - Uvízlí v Ratchaburi

10 - Cesta na Koh Samui

11 - Koh Samui

12 - Cesta na Phuket

13 - Phuket

14 - Ostrovy Phi Phi

15 - Koh Lanta

16 - Koh Mook

17 - Cesta na Krabi

18 - Krabi

19 - Zpátky do Bangkoku

20 - Bangkok pong

21 - Bangkok nakupování

22 - Hurá domů

Dneska bylo v plánu se na vlastní pěst pokusit o dopravně složitý výlet na pomezí Thajska, Barmy a Laosu. Při návratu z večerního piva jsme ale na stejný a dokonce o něco bohatší výlet narazili v nabídce lokální cestovní agentury. A tak zlákáni pohodlím, padlo rozhodnutí pro jeho zakoupení. A to i přes už zakoupenou jízdenku do Chiang Rai, která tím pádem propadla. Cestování agenturní dodávkou ale přineslo nesporné výhody. Například v malých zastávkách, jako třeba u teplých pramenů Hot Spring.

Zastavovat se tady busem by jsme jinak nemohli a jeli přímo k chrámu Wat Ron Khun, který je velkou výjimku mezi buddhistickými chrámy, protože je celý bílý a věnovaný Thajsku a jeho králi.

Ohromující bílá nádhera, ale překvapivě docela malá. Mnohem menší, než vypadá na fotkách. Nejde o žádný historický kousek, ale o dílo soudobého architekta. Takže vás vevnitř nesmí překvapit ztvárnění cesty do nebe v podobě kosmonauta s raketou a mnoho jiných, s prominutím šíleností, v detailech výzdoby. Třičtvrtě hodiny procházení téhle skloubeniny krásy a kýče úplně stačilo a přesunuli jsme se o hodinku jízdy severněji k místu zvanému Golden Triangle. Stýkají se zde v jednom bodě hranice Thajska, Barmy a Laosu. Z čehož Laosskou hranici tvoří řeka Mekong. A co by jsme to byli za průzkumníky, kdybychom nevyužili příležitosti a neprojeli se po tak slavné řece lodí.

Navíc s krátkou zastávkou v Laosu, kde byl k dostání velký výběr pálenek naložených nepřeberným množstvím různé havěti. Vyzkoušeli jsme s Jirkou jenom tu hadí a prozatím žijeme, tak uvidíme zítra :-).

Po bohatém bufetovém obědě zpět v Thajsku, jsme se cestou zpátky na jih ještě zastavili na návštěvu ve vesnici obývané kmenem takzvaných dlouhokrkých žen.

Více než dlouhé krky mě ale na domorodkyních zaujala jejich vřelost a příjemnost - hlavně u těch mladších. S opuštěním vesnice nás už čekala jen tříhodinová cesta do Chiang Mai a snad konečně kýžený odpočinek a spánek :-).