Přihlásit


X
Zdolané vzdálenosti

3 195km
0km
0km
52km
0km

My Flightdiary.net profile

Belgická mise

Deník
Hurá do Belgie
1 - Frankfurt a Hanau
2 - Ronneburg
3 - Lucemburk a do Belgie
4 - Bruggy,Ostende,Calais
5 - Gent a Antverpy
6 - Würzburg
Bruggy, Ostende a Calais
2016-10-03

Ráno mi došlo, že přes Gent se budu určitě vracet, a tak jsem přeskočil jeho prohlídku a vyrazil přímo do nejzazšího severozápadního kouta Belgie. Nejprve jsem se zastavil v městečku Bruggy, ležícím ani né hoďku autem od Gentu.

Bruggy

S odstupem můžu s jistotou říci, že Bruggy je to nejhezčí město, které jsem v Belgii navštívil a asi nejen v ní. Tímhle neskutečně malebným městečkem protkaným desítkami romantických kanálů a zapadlých uliček bych se mohl toulat celé dny.

Bruggy

Ale romantiku stranou. Po prohlídce města, výstupu na věž radnice a návštěvě prodejní výstavy umění jsem zamířil dále na sever k lázeňskému městu Ostende. Měst už jsem potkal dost a tak mě v Ostende nejdříve zajímaly duny táhnoucí se severně od města.

Pláž a duny nad Ostende.

V dunách těsně nad Ostende stojí také malá napoleónská pevnost, ale byla bohužel právě zavřená. A tak jsem se aspoň prošel k nedalekému památníku H.M.S Vindictive a po hrázi tvořící severní bariéru přístavu. Z hráze je asi nejlepší výhled na město.

Výhled z hráze na Ostende.

Do centra Ostende se mi moc nechtělo, ale nakonec jsem se přemluvil. Ikdyž jsem si tak přivodil menší zdržení, jehož důvod mi zpětně příjde dost úsměvný. Chtěl jsem totiž navštívit námořní muzeum vybudovoné z historické lodi Mercator. Hledal a bloudil jsem Ostende dlouho. Dokonce zkončil potupně u použití GPS a pana Googla, ale na cílovém místě prostě nic. Až po zeptání mi jeden dobrotivý domorodec s úsměvem prozradil, že muzeum(=loď) odplulo na hostování dočasně do jiného města :-)

Ostende - přístav

A tak jsem opustil Ostende a vydal se podél moře k hranicím s Francií a městu Dunkerque. Pláž od Ostende směrem k Dunkerque je lemovaná silnicí, tramvajovou tratí a valem dun v nichž se co pár desítek metrů skrývá staré opevnění s kanónem mířícím na moře.

Pobřežní cesta z Ostende směrem k Dunkerque.

Samotný Dunkerque jsem minul a pokračoval dál do Francie až do města Calais. V centru Calais nic moc zajimavého není, ale jak určitě všichni víte, tak na okraji hned vedle terminálu trajektů loni vyrostlo jedno slavné „stanové tábořiště" jménem Džungle :-). Neodolal jsem a zajel se podívat přímo k němu, ale nedalo se tady nikde zastavit a udělat fotku. Všude strašili buď tlupy policajtů a nebo bubáků pobíhajících přes pole a cesty jako mravenci. Někdy spíše jako zajíci vykoukli u cesty z křoví, vyskočili, přehupskali silnici a skočili zase do křoví na druhé straně :-). Pokusil jsem se zajet kousek nad džungli k baterii Oldenburg, ale zastavili mě dva francouzští „policajti“ a po vyjasnění, že nejsem migrant (ikdyž jeden tomu moc nevěřil :-)) jsem se radši vrátil a projel se oploceným koridorem aspoň k terminálu trajektů.

Calais - terminál trajektů

Je to něco přes rok, co jsem stál na bílých útesech nad Doverským terminálem a pozoroval trajekty mizející na horizuntu v Calais. A teď jsem tady, na druhé straně Lamanšského průlivu :-). Zvláštní pocit. Pracovník terminálu mě obdaroval mapou a radou zajet pozorovat připlouvající lodě na druhou stranu přístavu k molu s majákem. Teď při západu slunce to byla nádherná podívaná.

Calais - molu

Vůbec se mi odsud nechtělo. Přiměla mě k tomu až tma a hejno racků bombardujících mě svými výkaly. Na pláži zakoupené "pravé Belgické" hranolky působily přímo jako magnet na racky. Hranolky byly mimochodem vynikajíci, ale až s prvními pleskanci ptačích hoven všude kolem mě jsem pochopil, proč všichni ostatní je pojídají vevnitř v autě a západ slunce pozorují skrze čelní sklo :-)