Je čas na odpočinek. Ráno mě sice kolem sedmé probudil budík, ale při pohledu z okna na zataženou oblohu jsem udělal přítrž jeho drnčení a spal dál. Nakonec mi stěží stačil termín check out-u v jedenáct. I přes poledne venku vál chladný větřík a slunce se rozhodlo dneska skoro nevyjít.
Po hodinové procházce Firou jsem si dal pro změnu jeden gyros s caciky :-), poseděl na vyhlídce v centru, a pak už se pomalu vydal na autobus do přístavu. Jak autobus tak trajekt jely na čas, takže kolem čtvrté mě už čekalo mé oblíbené místo v kožené sedačce na sedmé palubě trajektu Blue Star 2 a o pár desítek minut později jsem mohl ze zádi zamávat a dát sbohem Santorini.
Osm hodin plavby někomu příjde moc, ale loď je prostě něco jiného než letadlo :-) Můžete se tady do sytosti procházet a třeba i zasportovat vyběhnutím všech osmi poschodí lodi :-). Není to žáden drobek. Poschodí má celkem 10, ale nejvyšší dvě nejsou přístupné. Asi chce mít kapitán soukromí na točení kormidlem a ten nejlepší výhled jenom sám pro sebe. Mi ale stejně stačí výhled ze zádi, západ slunce půjde vidět i odtamtud :-)
Kromě procházek a kochání výhledem na moře a okolní ostrovy se můžete samozřejmě posadit do baru a rozpustit ubíhající čas v alkoholu. Mimochodem zdejší oblíbená varianta :-)
A nenechte se mýlit prázdností restaurace. Fotil jsem ji totiž až při vystupování, když už všychni prchali z lodi na poslední metro. Dříve na to tak nějak prostě nebyl čas. Ono by to chtělo asi ještě nějakou hodinku plavby navíc :-).
|