Irsko

Útěk před létem

1 - Severní Irsko

2 - Achill Island

3 - Cliffs of Moher

4 - Dingle a Ring of Kerry

5 - Ring of Kerry a Cork

6 - Cesta do Dublinu

7 - Belfast a domů

Marně přemýšlím, jak vám dnešek popsata. Oproti jiným dnům jsme totiž nenavštívili žádné na první pohled rozaznatelné body jako hrad, útesy, jeskyně a podobně. Celý den jsme vlastně jenom projížděli, procházeli a hlavně se kochali krajinou irského jihozápadu. Nejprve samozřejmě poloostrovem Dingle na němž jsme strávili dnešní noc. Při včerejší cestě středem poloostrova ze severu na jih nám učaroval horský průsmyk Conor Pass, v němž jsem při pokusu udělat večer v lijáku a mlze jeden snímek promokl během 4 sekund na kost. Už si budu pamatovat, že při lijáku a extrémním vichru se z auta bez nepromokavého oblečení prostě nevyléza ... ani na pár sekund :-). Průsmyk leží ani né deset minut autem nad městečkem Dingle, takže se měl stát našim prvním zastavením. Jenomže průsmyk dneska kvůli cyklistickému závodu na dvě hodiny uzavřeli, a tak jsme pokračovali tuto dobu strávit na úplnou špičku poloostrova a vyšlápli si na travnaté návrší nad skalisky Devil Horns.

Malý kopeček, ale při dnešním větru šlo o adrenalinovou záležitost. Vichr, proti němuž se vzpřímeně ani nedalo jít a i obyčejné otevírání dveří od auta díky němu působilo problém, bičoval nepřetržitě pobřeží kapénkami slané vody. A to ne jen u moře, ale i tady na vysokém kopci poměrně daleko od toho mokrého slaného svinstva. Navíc jeho intenzita nepolevila nakonec celý den, takže ani v průsmyku Conor Pass, který mezitím už otevřeli.

Před poledne jsme se s poloostrovem Dingle rozloučili a posunulli se o jeden poloostrov níže. Ubytování dneska výjmečně nebylo až jako poslední na pořadu dne, ale

Jako hlavní dominanta ční uprostřed ostrova do výšký 266 metrů kopec Geokaun, jehož dobytí se stalo naším prvořadým cílem. Po drobných zastávkách u majáku, nepřístupné jeskyně a jedné opuštěné rozvaliny jsme vzali velehoru stečí a nekompromisně dobyli její vrchol ... autem :-)

Výhledy mají odsud pěkné, ale ten vítr. Bez neprofouknutelné bundy a pokrývky hlavy venku nejde přežít více jak několik minut a problémem je hlavně komunikace, protože druhého člověka v tom hukotu ani neslyšíte. Nejspíš i kvůli větru na nás odpoledne dopadla pořádná únava a nakonec jsme průjezd celé Ring of Kerry vzdali a někde za půlkou to střihli středem poloostrova zpátky k ubytování přes průsmyk Ballaghisheen Pass.

Zbytek Ring of Kerry necháme na zítra a dneska se můžeme konečně pořádně prospat. Po hromadě výborných špaget, které Věrka uvařila během mého datlování stránky, to půjde raz dva :-)