Skotsko

Cestou necestou

1 - Na sever

2 - Edinburgh

3 - Falkirk a Dunnottar

4 - Vysočinou k Loch Ness

5 - Ostrov Skye

6 - Okolí Ben Nevis

7 - Blair Castle a Stirling

8 - Závěr

Nevím, že já to své povídání píšu vždycky večer, nejlépe kolem jedné v noci, kdy už jsem utahaný, ospalý a zbavený veškerého nadšení. I když to mi dneska chybí i ráno. Jako snad každé ráno prší, takže z pod teplé peřiny a sucha pokoje jenom `operativně` měním plány na odpočívací = převalit se na druhý bok a spat dále :-). Stejně `operativně` se vše mění ale zpátky, když mě po dobré snídani, nabitého energií přechází chuť odpočívat. Poledne sice už za dveřmi, ale rozhoduju se ve zkrácené verzi podniknout plány vzniklé předešlého večera a vyrážím tedy směr ostrov Skye. Ještě před opuštěním jezera Loch Ness ale zajíždím ke zřcenině hradu Urquhart Castle.

Dříve byl možná stavěný na obranu před cizími armádami, ale dneska je uzpůsobený k obraně proti návštěvníkům ... aspoň těm neplatícím jako já :-). No nic, tak ušetřím čas a pádím přímo k ostrovu. Kousek před vjezdem na ostrov(po mostě), stojí hrad Eilean Donan Castle, který se objevuje v mnoha filmech. Například i jako sídlo Connora MacLeoda(alias starý známý Highlander).

Od Loch Ness je to slabé dvě hodinky jízdy. Jak se později ukázalo, i dnešek byl autoturistického charakteru a to toho nejlepšího ražení. Moci x-hodin dovádět s autem uprostřed dechberoucích scenérií, to je výlet přesně podle mého gusta :-) Skye je ostrov desítek až stovek kilometrů úzkých cestiček kroutících se v snad tisícovkách serpentín a zatáček. Vrcholem byla cesta na Neist Point, ale o tom až později. Na ostrově je jedna jediná palírna jménem Talisker. Z původního plánu jsem ji pro časovou tíseň(kvůli vyspávání :-)) vypustil. Ale kousek od jedné z vyhlídek jsem potkal dva francouzské studenty mířící právě tam a tak jsem si udělal nakonec menší zajížďku a svezl je až k palírně. Stačilo jenom ucítit tu omamnou vůni z výroby whisky a málem jsem podlehl k další prohlídce a ochutnávkám. Něco takového(sedět pak celé odpoledne před palírnou a střízlivět :-)) jsem si ale nemohl dovolit.Popojel jsem tedy dále na sever k hradu Dunvegan Castle. Při hledání informací jsem (samozřejmě nechtěně :-)) prošel právě nikým nehlídanou branou a dostal se dovnitř zadarmo 0:-) Hrad je jenom hrad, ale v areálu Dunvegan Castle je i komplex překrásných zahrad.

Takže další dlouhé neplánované brouzdání zahradami a parky a pak už to přišlo ... cesta na Neis Point. Jestli jsem včera psal něco o tom, jak ve Skotsku nejsou úzké cesty, tak tady rozhodně jsou:-). Cestičky, kam se tak tak vejde jedno auto a co kousek míjecí místa. V kombinaci s tisíci serpentín a horizontů za které nejde vidět to znamenalo skoro až posilování pro ruce a nohy ... řadící páka a pedály se prakticky nezastavily víc než hodinu v kuse. Navíc tady mají takový hezký zvyk si mávat s každým vyhýbajícím jako poděkování :-) A míjejících bylo opravdu hodně. Do toho pár asijatských řidiček s obrovským autem, které při vidině couvání k 10 metrů vzdálenému vyhýbadlu měly smrt v očích, takže jsem musel vždycky těch 80 metrů po `kladině` couvat já. Prostě skvělá vyjížďka a to rozhodně nemyslím ironicky :-) A třešničkou na dortu byl samotný Neis Point ...

Z jeho vrcholku byl dokonalý výhled do všech stran. Jak na maják, tak hlavně zpět na pevninu a útesy ostrova. Ani to nevypadá, ale vyběhnou tam a zpátky zabralo skoro hodinku, takže byl nejvyšší čas na návrat na pevninu.