Přihlásit


X
Zdolané vzdálenosti

1 385km
0km
4 873km
48km
0km

My Flightdiary.net profile

Andalusie

Deník
Cestou necestou
1 - Malaga
2 - Granada
3 - Cordoba
4 - Sevilla
5 - Gibraltar
6 - Ronda
Gibraltar
2014-10-25

Včera odpoledne jsme se sice domluvili s recepčním v hostelu, že nám něchá v noci při odchodu odemklou skříň se snídaní, ale nejspíš zapomněl. Aspoň bylo ranní vstávání rychlé, což se nakonec hodilo. A k snídani se použily zbytky nalezené po celém autě - dva koblihy, dvě čokoládové tyčinky a redbul :-) Vyjeli jsme tak už v osm, což tady znamená ještě za úplné tmy. Naší první zastávkou bylo nejjižnější místo špaňělska - městečko Tarifa.

městečko Tarifa

Na úpně nejjižnější místo špaňělské pevniny se dosatat nedá, protože ho zabírá vojenský areále. Násyp vedoucí k vojenskému zařízení prakticky omývá z každé strany jiná voda ... na východní straně Střdozemní moře a na západní Atlantickým oceán. Využili jsme tak příležitosti a okoupali se na obou stranách :-) A to i přes ranní chlad a hlavně obrovský vítr. Ten se mi stal osudným při zkoušce je-li plážová sprcha funkční a můžeme se jít opravdu koupat s vidinou následného očištění od té nechutně slané vody. Vichr změnil proud vody ze sprchy v prakticky horizontální a osprchoval mě oblečeného od hlavy k patě :-) Po vyblbnutí koupánim bylo na čase se přemístit na né sice úplně nejjížnější, ale turisticky jako nejjižnější atrakce prezentované místo - na Gibraltar.

Gibraltar z dálky

Gibraltar je prakticky jenom jedna obrovská skála čnící do moře, dodnes ležící v Brtitských rukou = brtiská se vším všudy včetně jazyka, typických britských policistů, schránek či slavných červených telefonních budek. No ale teké včetně hraniční pasové kontroly :-) Cesta na Gibraltarský výběžek vede přes místní mezinárodní letiště - přesněji přímo křižuje hlavní runway. Při příjezdu spadly závory, jako od vlaku, až na to, že za nimi startovalo letadlo British Airways :-) Rychlá fotka zpoza volantu ... už se zvedá do vzduchu:

Stojíme na červenou, protože startující letadlo má přece na křižovatce vždycky přednost :-)

Zaparkovali jsme přímo u lanovky vedoucí na vrcholek skály a vyjeli hned nahoru. Všude úchvatné výhledy a především zdejší ofrklé, volně žijící opice s vrozeným talentem, jak nenápadně okrást turisty. Já ti to Jirko říkal, že si ty drobnosti z bočních kapes batohu máš schovat ... takhle jsi bez svačiny :-) Překvapily ale i mně. Jedna mi v nestřežené chvíli začala ze zadu už už rozepínat batoh. Naštěstí mě upozornil křik opodál stojících turistů. Jsou to prostě potvory nenechavé :-)

Ale ten pohled v očích věstí něco záludného

Gibraltarskou skálu jsme, jak máme ve zvyku, prošmejdili skrz na skrz a dodrželi i jiný náš zvyk - všude přijít na poslední chvíli těsně před `zavíračkou` :-) Pro sestup dolů jsme si totiž vybrali Mediterranean Steps(= opravdu schody) vedoucí od O`Hara`s Battery (dělostřelecký post na vrcholku skály). Schody jak se ukázalo obcházely celou skálu a padaly skoro až na hladinu moře, což z obdrženého plánku Gibraltaru nešlo vidět. Oproti jiným cestičkám, značených stejnou délkou zabralo jejich zdolání hodně času a museli jsme posléze navíc znovu vystoupat nahoru k jeskyním St.Michaels Cave.

St.Michaels Cave

Jeskyně s koncertním sálem je nádherně nasvícená a hraje všemi barvami v rytmu hudby znějící ze všech skulin. Elektrizující zážitek i `za střízliva` a co teprve pod vlivem nějakých látek ... asi né náhodou šla všude cítět tráva :-) Naší drogou pro dnešek byly ale tekutiny, a to samozřejmě nealkoholické. Po včerejších 32 stupních se dneska ochladilo na pouhých 29, ale žízeň byla i tak nekončící a každý kiosek či automat s nápoji se nevyhl naší návštěvě. Vstup do jeskyní jsme stihli ještě s rezervou, ale příchod do tunelů(Great Siege Tunnels) na opačné straně Gibrtaltarské skály byl už bez rezervy ... a do hradu Moorish Castle nás pustili jako poslední.

Great Siege Tunnels

Po návratu ze skály jsme si ještě objeli dokola celý Gibraltar se zastávkou u majáku a mešity na samém konci Gibraltarského výběžku, a po krátké procházce města zamířili k přespání do posledního městečka před zítřejším odletem domů. Jeho procházce jsme se věnovali sice ještě i večer po příjezdu, ale o tom až v zítřejším povídání. Možná jenom zmínka, že konečně jsem natrefil na první dobré špaňělské jídlo - býčí oháňka s kaštanovou omáčkou :-)