Přihlásit


X
Zdolané vzdálenosti

659km
0km
17 235km
108km
158km

My Flightdiary.net profile

Dubaj & Sri Lanka

Deník
0 - cestou necestou
1 - Dubaj
2 - Abu Dhabi
3 - Emiráty
4 - Dambulla
5 - Sigiriya a Polonarruwa
6 - Anuradhapura
7 - Kandy a vlakem
8 - Adam`s peak
9 - Matara a pláž
10 - 3 dny skákání domů
Sigiriya a Polonarruwa
2015-03-22

Konečnně vytoužený spánek. Ikdyž v nocí jsem se probudil bolestí, když si na mně pochutnávali komáři. Už aspoň vím k čemu jsou tady ty moskitiéry :-) Přecijen jsem si pospal trochu déle, takže k areálu Sygiria (neboli u nás známé jako Lví skála) přijíždím docela pozdě.

Sigiriya - neboli lví skála.

Ne že bych někam spěchal, ale pozdě znamená, že slunce už je v plné síle a čeká mně výstup v krásných 34 stupních `zpříjemněných` místním vlhkem. Navíc po příjezdu k Sigiriyi zjišťuju, že Sri Lanské úřady jsou s prominutím pořádné svině a na hlavních památkách stanovili astronomické vstupné pro cizince - tady 3900 rupií. Místní mají samozřejmě úplně jinou cenu a to směšných 50 rupek. S tak astronomickou částkou jsem nějak nepočítal, takže si musím vzít tuktuka do nejbližší vesnice k bankomatu. Cestou mám aspoň možnost si doplnit zásoby vody, protože ráno jsem žádný obchod nestihl. Po další půlhoďce jsem ale zpátky a vydávám se na vrcholek Lví skály.

Závěrečná část trasy za lví branou. Ikdyž lví ??? ... odkdy má lev tři drápy. Mají to nějak pomotané :-)

Výhled je z vrcholku krásný, ale v podstatě tady nic není - kromě pár zbytků cihlových stěn. No fajn, teď zase vypadám jako kulturní barbar :-) Za návštěvu tohle místo rozhodně stojí a rozumím místním, že je jejich chloubou, ale to by nesměli zavádět takové zlodějské vstupné a být naopak rádi, když se nějaký cizinec zajímá o jejich zemi. Z lidí kolem bych totiž tipoval, že stěží polovina byli zahraniční turisté. A mezi němi i dvě češky :-)

Vrcholek Sigiriye

Sebíhám zpátky dolů a slunce už pere jak sedlák cepem, tak si beru tuktuk na křižovatku, odkud jezdí autobusy do Polonarruwa. Další dvě hoďky kodrcání pralesem kolem jezera a jsme v Polonarruwa. Jakéžto překvapení, že vstupné do místního areálu starověkých ruin je opět předražené. Domlouvám se tedy jenom s jedním tuktukářem, který mně vezme k pár ruinám mimo placenou oblast a posléze vysadí na zastávce autobusu kousek před městem, abych si v klidu sedl. Nevlézt se tady do autobusu ale neexistuje. Další cestující se vždycky vejde, ikdyž je už autobus včetně uličky plný a polovině lidí někdo sedí na klíně :-) Některé menší autobusy mají dokonce vychytávku v podobě podpěrek ruky, které se dají sklopit směrem do uličky a vytvoří další sedátko :-)

Chrámové ruiny ve městě Polonnaruwa

Tady na severu už není takový provoz, takže autobus jede plynule a za dvě hoďky jsem v Anuradhapura. Ještě v autobuse si mě odchytil jeden stařík bydlící nedaleko zastávky - ubytování měl hezké a levné, tak nebylo co řešit. Dokonce i s wifi, ikdyž ne že bych ho nějak extra potřeboval, když mi předevčírem už na dobro odešel notebook :-) Aspoň jsem si ale pokecal s Věrkou přes skypa a šel brzo spát.

Banány vám odseknou při nákupu přímo z větve :-)