Irsko

Útěk před létem

1 - Severní Irsko

2 - Achill Island

3 - Cliffs of Moher

4 - Dingle a Ring of Kerry

5 - Ring of Kerry a Cork

6 - Cesta do Dublinu

7 - Belfast a domů

Ze včerejška nám zbyl velký rest na okruhu Ring of Kerry, takže hned z rána míříme dohnat co se dá. Navíc chybějící severní část Ring of Kerry ležící v národním parku Killarney je mým tajným favoritem mezi irskými národními parky a krajinou vůbec. A s odstupem můžu potvrdit, že jde opravdu, aspoň pro mě, o nejhezčí část našeho výletu po smaragdovém ostrově ... i když třeba jenom prozatím :-).

Nádherné hory a soutěsky protkané stužkami říček a uzounkých cest plných serpentin, to je prostě moje. Celé dopoledne při jízdě přes průsmyky Gap of Dunloe a následně Molls Gap bylo splněným snem pro magora jako já, který miluje jízdu autem a zároveň hory :-). Věrka mé nadšení sice tak úplně nesdílela a na mé projevy radosti vždy jen něco zanadávala o neustálé zimě a déšťi. Ale s ustoupením srážek a vykouknutím sluníčka přišla neustálým zastávkám a běhání po okolních kamenech a cestičkách na chuť i ona :-). Jednou z takových zastávek byl i vodopád Torc Waterfall.

Ten už padá do údolí kousek před správním centrem celé oblasti, městečkem Killarney, v němž nám nemohl uniknout hrad Ross Castle.

Prohlídku interiéru tohoto minihrádečku jsme přeskočili a jeli navštívit jiný hrad poblíž města Cork. Jmenuje se Blarney Castle a mám zde jeden tuze důležitý úkol, který určitě totálně změní můj život :-).

Na předešlé fotce můžete těsně pod ochozem vidět prosvítající otvor. Ve spodní části cimbuří směrem zvenčí je zasazený kámen, po jehož políbení prý dostanete dar výřečnosti. Má to ovšem malý háček ... aby jste se ke kameni mohli dostat a políbit jej, musíte si lehnout na záda a s pomocí někoho, kdo vás drží, vysunout horní část těla a hlavu ven z věže :-).

Mnoho turistů ve skutečnosti dokáže políbit jenom omítku na hradbách a zřízenci je v tom omylu samozřejmě z vesela nechávají. Jenomže já při své délce se mohl nátáhnout opravdu až dolů a dosáhnout přímo na kouzelný kámen. Takže se už připravte, že při našem příštím setkání se jen tak ke slovu needostanete :-). Bude to fungovat ale určitě až od zítřka, protože momentálně nemám slov ani pro popis k hradu přilehlých zahrad.

Jedna část hradní zahrady je věnována jedovatým rostlinám, mezi které irové počítají i omamné kytičky. Takže tady mají v jedné z klecí zavřenoou i chuděrku mariánku :-). Popletenci jedni, jako by nevěděli, že s trávou se dělá něco úplně jiného, než zavírat ji do klece. Ale on na to pan zahradník jednou příjde. Pokud jí v té kleci ovšem nemá zavřenou spíše proto, aby mu na ni někdo nechodil :-). Zavřít a nebo o hlavu připravit by měli spíše kopřivy, kterých jim tady rostou kvanta ... nejspíš pro iry exotická rostlina, protože jsem ji pravda v přírodě nikde volně růst neviděl :-).

Z hradu jsme se ještě před odjezdem k ubytování na sever rychle přemístili do centra Corku, ale tak nějak mě tady nic moc neoslovilo. Katedrálu mají pěknou, typických irských hospod taky plno, ale nic opravdu zajímavého. Možná kromně jedné grafity kousek od centra :-)

To městečko Kilkenny, kam jsme v podvečer přejeli za noclehem, je úplně jiný případ. Může z to ale tak trochu pro změnu noční prohlídka města. Protože noc, ta jak dobře víte, schová všechen ten nečas a nechá vyniknout čisté kráse města podtržené zářivými barvami nočního osvětlení.

Večerní Kilkenny je prostě nádherné. Věrka udělala obrovskou chybu, že se mnou na noční procházku městem nešla. Ale na rozdíl ode mě, který do dvou ráno běhal po Kilkenny, a teď tady ve třičtvrtě na tři nahrává snímky na web, bude mít dostatek spánku :-)