Emiráty & Sri Lanka

0 - cestou necestou

1 - Dubaj

2 - Abu Dhabi

3 - Emiráty

4 - Dambulla

5 - Sigiriya a Polonarruwa

6 - Anuradhapura

7 - Kandy a vlakem

8 - Adam`s peak

9 - Matara a pláž

10 - 3 dny skákání domů

Jak se jemně zase zmínit o tom, že vstupné do zdejší památkové oblasti je opět nehorázné, ikdyž domácí tam mohou za pár drobných. Naštěstí jsem večer poseděl na terase s panem domácím a dohodl se s ním na mnohem nižší ceně za kterou mě dneska povozí po těch nejduležitějších místech a díky jeho kontaktům mě dostane dovnitř bez placení vstupného. Nebojte, nedělám si iluzi, že i tak na mně na místní poměry pořádně nevidělal. Naštěstí jsem už přivykl místnímu koloritu, a neúprosně smlouvat a předstírat že jsem chudý cestovatel s pár posledními rupkami v kapse zvládám skvěle:-) Pak už se stačí jenom zeptat na rodinu, pochválit děti a hned jde všechno lépe a levněji :-) No bezva, tak a teď už vypadám nejenom jako skrblík, ale i jako hajzl :-) Jenomže tady se to prostě jinak nedá, nebo by vás oškubali jak kuře. Tím nechci říci, že by byli místní zlí, to naopak. Jsou milí a se vším rádi pomůžou, pokud ovšem nejde o kšeft :-)

Mylně jsem původně plánoval, že si pár památek oběhnu a pojedu dále. Celý areál je velký několik kilometrů a i s tuktukem nám to trvalo přes tři hodiny. Popisovat vám všechny místní památky určitě nebudu. Na to se když tak zeptejte strejdy googla :-) Navíc si stejně, jako vždycky, skoro nic nepamatuju. Kromě největší bílé stupy, třetího největšího budhy a hlavně relikvie budhova zubu. Přesněji dvou zubů, ktré tady mají schované ve vytrínce. Nejvíc se mi ale líbily polorozpadlé zbytky královských paláců zarostlé v džungli.

Nevím jak vám teď zdvořile popsat buddhisty, aby to neznělo nějak zle, ale připomínají mi děti křížené s kolotočáři. Jakákoliv cetka (hlavně třpitící se) je pro ně hned "vau" a svatá. A co teprve jejich představa ráje. V jednom z chrámů měli dokonce koutek kde bylo za pár rupek k vidění jak to vypadá v ráji. Na několik sekund se celá místnůstka rozblikala kýčovitými světýlky jako krámek větnamce před vánocemi, když se mu splaší osvětlení vánočních stromečků :-)

A můj průvodce při tom zjihl právě jako ten větnamec, když prodá všechna světýlka najednou :-) Ale aby mně ještě někdo neobvinil z xenofobie, tak radši rychle pryč. A daleko na jih do města Kandy. Jel jsem tentokrát "luxusním" klimatizovaným autobusem, ale už to nikdy neudělám. Jezdí jimi totiž nejspíš jenom nemocní a znáte moji fóbii k téhle skupině - obzvláště v cizí zemi jako je Sri Lanka:-) Aspoň jsem si ale pokecal se svým (zdravým :-) ) spolusedícím a tři hoďky uběhly co by dup. Dostali jsme se i k tématu náboženství, ale o svém kolotočářském pohledu na buddhisty jsem se samozřejmě nezminil :-)

Původně jsem si chtěl prohlédnout Kandy a na večer se přemístit do Pinawally. Poslední vlak tím směrem ale právě odjížděl, tak jsem vypustil prozatím prohlídku a nasedl.

Do Pinawaly jsem přijel pozdě a po zavírací době místního sloního sirotčince, ale nakonec nebylo čeho litovat, protože hádejte co ... ano opět nehorázně přemrštěné turistické vstupné :-) I vesničané mi doporučili neplatit vstupné a kdyžtak počkat na dopoledne až povedou slůňata přes vesnici k řece koupat. To už mám v plánu být ale někde jinde a tak jsem se seznámil aspoň s jednou sloní slečnou, stejně starou jako já :-)