Po včerejším odpočinku jsem měl konečně dost energie na brzké ranní vstávání potřebné k výletu na Key West, který leží dobré čtyři hodiny jízdy autem od Fort Lauderdale. Brzký odjezd mi sice kolem tří v noci zhatila paní z finančního úřadu, které se nějak nelíbilo mé poslední daňové přiznání :-), ale po menším ranním papírování jsem nakonec kolem osmé vyrazil na cestu.
Pozdní odjezd se nakonec ukázal i jako výhoda, protože dnešek byl opravdu horký. A tak příjezd na nejjižnější výběžek pevnínské ameriky až v pozdních hodinách, kdy slunce už tak nepálí, přišel nakonec vhod.
Key West je opravdu krásné historické městečko, postavené jakoby v koloniálním stylu, a hlavně strašně živé. Obzvláště dneska, kdy se v celých USA a mohutně slavil den veteránů.
Hlavní ulice Duval Street patřila dneska průvodu vojáků, mažroretek, skautů a hlavně tisícům vlajek. Američané jsou jimi prostě posedlí :-) ... dokonce jsem jednu taky vyfasoval. Před zahájením průvodu jsem ale ještě stihl projít ostrov na druhou stranu k nejjižnějšímu místu USA a prohlédl si cestou dům zdejšího slavného obyvatele Ernesta Hamingwaye a naproti stojící maják, díky němuž prý známý spisovatel vždy v opilosti trefil domů (stojí totiž přimo naproti jeho domu :-) ).
Key West, stejeně jako ostatní Key`s, je známý také svými plážemi, ale těm jsem se jako těžce neplážový typ vyhnul :-). K moři jsem zašel jenom až večer těsně před odjezdem pozorovat západ slunce ze známé Mallory Square.
Se západem slunce se celý Key West probudil a všechny ulice ještě více ožily bujarým veselím v rytmu směsice regge a latinskoamerické hudby. Já už ale musel pomalu vyrazit na čtyřhodinovou cestu zpátky do Fort Lauderdale, kam jsem přijel na domluvenou bazénovou párty tak pozdě, že někteří už spali v obýváku na gauči :-)
![]() |
|
![]() |