Přihlásit


X
Zdolané vzdálenosti

475km
0km
5 852km
53km
536km

My Flightdiary.net profile

Maroko a Lisabon

Deník
Cestou necestou
1 - Do Lisabonu
2 - Lisabon a do Maroka
3 - Fes
4 - Sahara a Todra
5 - Dades a do Marakeše
6 - Marakeš
7 - Casablanca
Marakeš
2017-02-03

Původně jsem měl dneska v úmyslu využít pořádaných jednodenních zájezdů a zajet se podívat na vodopády Ouzoud. Jenže se mi už prostě vůbec nechce. Ani na pohodlný organizovaný výlet. A tak jsem se jenom přemístil do jiného hostelu blíže k nádraží, vyvalil se na střeše pod baldachýn a skoro celý den relaxoval, vyhříval na sluníčku a sem tam si dal šlofíčka :-)

Pohoda na střešenonového hostelu.

Probralo mě až chvíli před čtvrtou obvyklé halekání Aláhů Agbarů ze všech mešit v okolí. Horký den se skoro třicítkami se mezitím změnil v příjemný podvečer, a tak jsem vyrazil na procházku Marakeší. Vzal jsem to okruhem jihozápadní částí historického centra kolem hradeb a královského paláce, ale hlavně skrze parky. Ty mají v Marakeši nádherné a krásně udržované. Největší a asi i nejhezčí je takzvaný Cyber park, kde na každém rohu stojí velká dotyková obrazovka s přístupem k internetu.

Cyber park

Ono Marakeš je přecijen zcela nereprezantativní vzorek Maroka. Město v západním stylu, jehož příslušnost k arabské části Afriky prozrazují jen zakuklení lidé a na bližší pohled samozřejmě špína a bordel :-). Nepořádek se ale parků netýká. Takyže je ze všech stran hlídá hromada policistů a uličkami korzují zřízenci. Jedním z dalších krásných parků je i ten za hlavní Mešitou.

Park Lalla Hasna

Během procházky parky začalo slunce pomalu klesat k horizontu a já se akorát přiblížil k hlavnímu náměstí Jemalaa El Fna. To se se západem slunce mění v jedno velké divadlo proložené desítkami stánků, do kterých vás tahají neodbytní naháněči. Vybrat si v klidu například jídlo je úplně nemožné. Stačí když váš zrak byť jen sekundu spočine na nějakém stánku a už vás příslušný naháněč táhne dovnitř. Nic pro mě, takže jsem povečeřel v klidu u jednoho prodejce v boční ulici, a pak se vrátil prohlédnout noční život prý nejrušnějšího náměstí v Africe.

Jamaa El Fna

Pořídit byť i jen předešlou fotku je ale problematické. Pomocník vystupujících při spatření jakéhokoliv focení, i na dálku, okamžitě proskočí okolní dav lidí a domáhá se zaplacení. A neunikne jim skoro nikdo, ani nenápadné focení na slepo od pasu (samozřejmě bez blesku). Ještě že mi posílání arabášů do prdele jde už tak dobře :-). Ano nejsem zrovna hodný a příjemný zahraniční turista. Obyčejné lidi focením neotravuju, i když jsou na celém Maroku to nejzajímavější. Ale taky by mi asi nebylo příjemné, kdyby mě doma pořád někdo fotil. Nicméně tihle veřejní kejklíři participující na turistech mi můžou ... :-). Normálně bych jim i něco přihodil, ale má alergie na jejich otravnost a agresivitu mi to prostě nedovoluje.

Jamaa El Fna

Mnozí vypadají mile a neškodně, ale každý chce z vás při sebemenší příležitosti, většinou dost agresivním způsobem, dostat peníze. Jeden prodavač po mě chtěl například za pořízenou fotku jeho stánku(bez něj) zaplatit 50 dirhamů(asi 130kč). Ano, skončil tam kde všichni ostatní po procvičení prostředníčkové komunikace :-). Je s něma prostě sranda. Obzvláště když znáte polohu svého hostelu a na halekání jeho jména (čímž se vás snaží zaháčkovat k úplatné pomoci) reagujete nabídkou, že je tam za nějakou směšně vysokou částku dovedete :-)