Řecko

Na sever a na jih

1 - Athény

2 - Mykény

3 - Santorini

4 - Zpátky na pevninu

5 - Příjezd do Meteory

6 - Meteora

7 - Soluň

8 - Varšava

Původní záměr si vyběhnout v šest ráno nahoru do skal na východ slunce jsem po včerejším nočním boji a usnutí kolem půl druhé ráno samozřejmě vzdal. Spokojím se dneska s denní procházkou mezi kláštery a návštěvou několika z nich. A ani s fyzickým zatížením to netřeba přehánět, takže se vezu nahoru autobusem a chvilku po jedenácté už zase sedím na své oblíbené vyhlídce.

Počasí vypadá že bude dneska přát, takže nikam nespěchám a pomalou procházkou plnou pohádkových výhledů směřuji ke klášteru Varlaam. Turisty by v dnešní době nestíhali mniši lanovkami a zdvižemi do klášterů dostatečně rychle dopravovat, takže k většině z nich jsou už ve skále vytesaná schodiště. Historické zdviže a lanovky slouží už čistě k dopravě materiálu a mužná mnichů, kteří se dostatečně modlí, aby takovou cestu přežili. Přeci jen tahání člověka svázaného jen tak v síti zavěšené na provazu po několik desítek metrů vysoké skále by asi dnešním bezpečnostním předpisům moc nevyhovovalo :-). A hlavně by se člověk té krásy nahoře v klášterech nemusel dožít ve zdraví.

Trochu jsem zklamaný ze zákazu focení v kaplích a vnitřních prostorách klášterů. Každou místnost bedlivě střeží vždy jeden mnich připomínající spíše vyslance pekla připraveného ze sutany nebo plnovousu v mžiku vytasit mačetu, takže radši nic nezkouším. V největším z klášterů - Great Meteora - mají kromě vyhlídek a krásně zdobených kaplí i drobnou morbiditu :-)

Skoro jako u nás v Kutné Hoře :-). Kromě krásných zahrad a lebek je z klášterů hlavně nádherný výhled. Nějak se mi odsud ani nechce. A vůbec, koho zajímá nějaké Delphi a nebo vodopády Edessa. Prostě zůstanu tady v Meteoře a basta. Kašlu tudíž na odpolední vlak a místo toho se procházím mezi skalami a zastavuji na dalších a dalších vyhlídkách. Meteora je jednoduše nádherné místo a dovolím si tvrdit, že z těch nemála co jsem navštívil, možná i to nej.

Celodenním chozením nenápadně zdolávám pěknou řádku kilometrů a v podvečer už nemám sílu zůstávat až do západu slunce. Dneska tudíž dostatečně včas mířím do údolí a kochám se cestou pohledy na kláštery i ze spodu .... a za světla :-).

V hostelu mě zvesela přivítají zpět a paní majitelka jenom kroutí hlavou nad faktem, že jsem celý den po skalách lozil s batohem plných všech věcí, místo abych je nechal u nich dole :-). Ten můj malý batůžek ale naštěstí skoro nic neváží a udělal jsem si aspoň o to větší chuť na pivo a gyros. Tentokrát si je dávám hned dva ... jak gyrosy, tak piva :-)