Brzy ráno mě probouzí cirkulárka spolubydlících a prosvětlený stan ve mě vzbuzuje naději v hezké počasí. Nápad, si v takovém případě znovu zaběhnout 4km na vyhlídku, se ovšem rozplývá s vystrčením hlavy ze stanu. Stejný hnus jako včera, jenom trochu světlejší. Ta olověná oblaka snad nikdy nezmizí. Cirkulárka ve stanu trochu polevuje, takže se aspoň místo běhání po skalách pořádně prospím. Jak už jsem včera avizoval, dnes máme namířeno zpět k jezeru Mývatn, se zastávkou ve skalním městě Hijodakletter.
Inu pro příště vím, že skalním městům se mám na Islandu vyhýbat. Ostatní by se mnou asi nesouhlasili, ale mě ty šutry fakt nezajímají. K staříkovi a stařeně (dva kamenné sloupy vystupující z řeky) jsem se ještě s ostatními prošel, ale ze zbytku města mi úplně stačí si prohlédnout vchod. Aspoň můžu mezitím než se ostatní vrátí v autě v klidu posvačit a naťukat stránku deníku. Dnešek jsem pojal vůbec odpočinkově. Ani návštěva horkých lázní v Mývatn mě neoslovuje a k Jirkovi s jeho taťkou se nepřidám.
Mývatnské přírodní lázně jsou drsná masovka - prostě klasický bazénový areál s turnikety, šatnami a nesmyslně vysokou cenou. Kdeže je naše noční koupání na Adama v horkém jezírku uprostřed divočiny u Hveravellir. Než se kluci vylázní, mám pár domácích úkolů v podobě nákupu a tankování. A pak si můžu v klidu poobědvat tuňáka, a hlavně se nerušeně věnovat focení okolní krajiny.
Temná oblaka během dopoledne mizí a krásné slunečné počasí okořeněné fotogenickými kupkami mráčků mění dnešek v nádherný den. Jako stvořený pro obrázky z pramenů Hverír vyvěrajících jen kousek přes kopec od lázní. Prameny máme na pořadu po návratu pánů z koupání, ale nějak nemůžu vydržet a zajíždím k nim už teď :-)
Po hoďce potulování se mezi syčícími, bubajícími a hlavně patřičně smrdícími studánkami se ozývá telefon a je na čase se vrátit pro lázeňské šviháky přes kopec. Pro jistotu ještě dokupujeme spoleně chleba, kluci si dávají zmrzlinu a vracíme se zpátky k Hverír, který už mám sice prohlédnutý, ale okolní krajina je jednoduše nádherná.
Posledním našim zastavením v okolí jezera Mývatn je kráter Kafla Víti, na jehož úpatí si islanďané vybudovali geotermální elekrárnu. To se jim to žije, když mají teplo a energii na každém rohu pod zemí. A navíc je to krása :-)
Pomalu je na čase se začít stáčet na jih. Na úplném východě ostrova nás nic neoslovilo, a tak to vezmeme nejdivočejší částí Islandu jihovýchodně od jeho středu. Výchozím místem pro zítřejší extrémní cestu nám bude kemp v osadě Modrudalur.
Romantická osada s chaloupkami polozapuštěnými do země. A to včetně kuchyňky kempu připomínající takovou středověkou temnou noru s dřevěnými lavicemi. Jenom kouř chybí k dokonalé iluzi, protože ohniště nahrazují dvě plynové plotýnky. Kočka a koza potulující se po kuchyni jsou ovšem živé a autentické :-)
![]() |
|
![]() |