Předpoklad dvou hodin spánku byl bohužel mylný. Nakonec jsem zamhouřil oko stěží na hodinu a bylo na čase vyrazit hledat zastávku autobusu na letiště. Na tak extrémní čas, těsně po páté ráno, byly ale ulice plné lidí. A ne žádných opilců a pařmenů, ale řeků směřujících do práce, snídajících v kavárnách a nakupujících čerstvé pečivo u pouličních prodejců. Prostě šílenci :-) ... já byl rád, že se nějak dostal na svůj let a celou cestu do Varšavy prospal.
Po příjezdu na varšavské nádraží před nám už známý socialistický mrakodrapem mě ale probudila nepříjemná sprcha ze strany polských drah. Za cestu vlakem zpátky do Ostravy chtěli pětinásobek ceny, kterou jsem před deseti dny zaplatil za cestu sem :-). Takže jsem je poslal tam kam zaslouží a rozhodl se ve Varšavě zůstat do druhého dne, kdy jel do Ostravy autobus za cenu i s dnešním ubytováním několikanásobně nižší. Takhle si můžu Varšavu aspoň v klidu prohlédnout.
Prvním mým varšavským cílem byl park Lazienki Kralovskie. Sice nikterak přepychový, ale obrovský a příjemný park tak trochu ve stylu divoké přírody leží nedaleko centra. V jednom z výběžků parku je i arboretum. Tak velký nadšenec rostlinstva ovšem nejsem, takže jsem se jen toulal zbytkem zahrad plných nejen zeleně a květin, ale také drobného zvířectva :-)
Nějak se mi po těch osmi dnech intenzivního průzkumničení už moc nechce, takže mi bude Varšava muset prominout jen ležérní procházení. Stejně se tady určitě ještě někdy podívám. Bez návštěvy starého města by to ale ani při sebeležérnější návštěvě nešlo.
Staré město je, jak všichni asi dobře víte, vlastně nově vybudované po válce, v niž byl celý střed Varšavy nálety srovnán se zemí. Rekonstrukce se povedla a centrum vypadá opravdu staře, ale i tak nějak s prominutím nezajímavě. A to se snad poláci neurazí. Už i místní recepční, při dopoledním ubytovávání, se mi svěřila se stejným názorem a měla pravdu. Jediné, co vás tady upoutá, jsou davy asiatů s fotoaparáty :-) ... ty ve zbytku Varšavy moc neuvidíte. Takže na stejnou časovou 75min jízdenku na kterou jsem do starého města přijel, jsem ještě stihl odjet i zpátky k Palaci kultury i nauki.
Jindy v každém městě lezu na nějakou výškovou budovu a za poslední týden kromě včerejší malinké Bílé věže vlastně nic. To je třeba rychle napravit. Navíc, když přímo v paláci kultury je za tímto účelem otevřeno jedno z nejvyšších pater. Provyhlídkoval jsem tady zbytek dne až do západu slunce, a pak se jenom doplazil těch pár set metrů do hostelu se konečně vyspat :-)
![]() |
|