Toronto a jihozápad USA s GoGos

Cestou necestou

1 - Letem světem

2 - Toronto

3 - Niagára

4 - Jezero Ontário

5 - San Francisco

6 - San Francisco 2

7 - Cesta do L.A.

8 - Los Angeles

9 - Las Vegas

10 - Hoover Dam & 66

11 - Grand Canyon

12 - Antelope Canyon...

13 - Aspen

14 - Denver

15 - Závěr

Těm, kteří si včera všimli polohy mého přespání na mapě „poslední známá poloha“ jistě hned došlo, že místem mého dnešního zastavení a také přenocování bude Las Vegas. Město zábyvy a hazardu. Ještě odpoledne bych jej spíš ale nazval peklem Mohavské pouště, protože odpolední teploty dosáhly k neuvěřitelným 46°C. Okamžitě mi s láskou vyvstaly vzpomínky na oproti tomu chladné dny strávené poblíž San Francisca. I přesto jsem se vydal na odpolední procházku městem a i tak závratné teploty se ukázaly jako ne tak velký problém. Ve městě, kde někteří, zejména obéznější američané, se nejsou ochotni pohybovat od jednoho hracího stolu k druhému a mají za tím účelem k dispozici speciální elektrická křesílka, musí být pohyb značně usnadněn i těm řekněme váhově průměrným. Při pohybu městem se přesouváte od kasína ke kasínu, nebo spíše plynule procházíte útrobami jednotlivých kasín, která jsou skoro součástí chodníku. Na přímém slunci tak strávíte necelou polovinu času a i tam potkáte prostředky a udělátka k zpříjemnění pohybu.

Chodit po schodech podchom či nadchodem přes ulici? .. Kdeže . Všechna místa, jen minimálně zdolávající jakýkoliv vertikální výškový rozdíl jsou obsluhována pojízdnými schody a plošinami. Navíc prostory byť i jednoho kasína jsou tak rozlehlé, že není vůbec problém se v nich ztratit a během bloudění propadnout některé z všude poblikávajících a lákajících hraček. Když už se dostanete ven na zdravé čtyřicetišestistupňové povětří, tak se můžete kochat kopiemi světoznámých památek v jejichž stylu je většina kasín postavena. Jako Paříž se svou „Aifelovkou“ a vítězným obloukem, Benátky a jejich kanály a paláce na náměstí Svatého Marka či Řím s koloseem a mnoho dalších.

Možná je to tím, že beru místní „architekturu“ s nadsázkou, ale líbí se mi . Se svými originály nemá vůbe nic společného, to můžu dobře posoudit, prože jsem většinu navštívil :-), ale působí prostě přirozeně. Aspoň v místních podmínkách.

Ta pravá atmosféra však přicházi až se soumrakem, ve chvíli kdy se rozsvítí miliony žárovek a neonů jenž obléknou město do toho jakoby „kýčovitého“ hávu, jak Las Vegas známe z obrázků a filmů.

Tady na místě na vás však žáden kýč nepůsobí. Naopak obrovská noblesa a přepych s kterým je každá drobnost vyvedena do posledního detailu. Ono není divu, v průmyslu kde nic nevyrábíte a nic neprodukujete, jen inkasujete peníze, se dají dělat různé věci :-)

Kdyby jste se podivovali nad rozsáhlostí mého dnešního povídání, tak není třeba. Po pár prohraných dolarech a nemálo vypitých pivech v průběhu družby s okolními rozdivočelými američany v kasínu, kde probíhá akce dvě piva za cenu jednoho není vůec divu. Jak jinak, když jste ve městě, kam si všichni přijíždějí hlavně užívat a bavit ... v Las Vegas.