Přihlásit


X
Zdolané vzdálenosti

659km
0km
17 235km
108km
158km

My Flightdiary.net profile

Dubaj & Sri Lanka

Deník
0 - cestou necestou
1 - Dubaj
2 - Abu Dhabi
3 - Emiráty
4 - Dambulla
5 - Sigiriya a Polonarruwa
6 - Anuradhapura
7 - Kandy a vlakem
8 - Adam`s peak
9 - Matara a pláž
10 - 3 dny skákání domů
Matara a pláž
2015-03-26

Včera ve vlaku jsem se jednoho lokálního cestujícího zeptal na radu ohledně dnešního přesunu na jih a on se z něho vyklubal místní profesionální hráč kriketu z Colomba. Slovo dalo slovo a holky s ním nakonec domluvily na dnešek společný výlet jeho autem na Hortonské pláně a Konec světa. To už bude ale bohužel beze mně, protože se musím otočit a oklikou jihem to pomalu vzít zpátky do Colomba. Přecijen můj odlet se už pomalu blíží. Ráno jsem se tedy se všemi rozloučil na benzínce v Haputale a nastoupil na autobus do Matary. Cesta byla nekonečná a dojel jsem až odpoledne. Kousek před Matarou u vesničky Dondra jsem si udělal malou přestávku k návštěvě majáku na nejjižnějším výběžku Sri Lanky - Point of Dondra.

Chvilku po nasednutí zpátky na autobus do Matary mě zaujal ostrovní klášter kolem kterého jsme projížděli, a tak jsem jako už skoro rodilý srí lančan za jízdy vyskočil z autobusu ... a ono to byla Matara :-)

Ostrovní klášter v Mataře. Jen co se otočím, potkám dva bratry slováky z Adam`s Peak :-)

Uvnitř klaštera nic extra zajimavého není, snad kromě modlitebny obehnané pár desítek centimetrů hlubokým betonovým žlabem, ve kterém plavou ryby :-) Jako v každém budhistickém svatostánku se musí před vstupem zout boty. Mají tady k tomu malou komůrku s malými a nízkými dveřmi. Při příchodu mně opodál sedící mnich opakovaně upozorňoval na nízká futra, ale poněkud nespokojen s výší mého dobrovolného příspěvku si to upozornění při mém návratu z kláštera nechal pro sebe, a pak už se jenom škodolibě chichotal mé masivní tupé ráně hlavou do futer. To nejhorší ale dneska teprve mělo přijít :-(. Nejdříve ale to veselé ... Při odchodu z kláštera jsem totiž narazil u hlavní cesty na dva slováky (bratři Erik a Robo), které jsem potkal před pár dny na Adam`s peak. Kluci jsou ubytovaní kousek nad Mirisou u pláže ve vesničce Midigama. Navíc prý u nich zbývá jeden volný pokoj, takže je doprovodím na malý nákup a pak jedeme přímo k nim. O něco později přijíždějí i dvě italky, taktéž mi už známé z předešlých dnů. Začíná se sice už stmívat, ale teplota je pořád vysoko nad třicet stupňů, a tak všichni vyrážíme na pláž se ještě okoupat a vychutnat si západ slunce.

No není to paráda :-) Mimochodem naše italská spolubydlící - jenom si nějak nepamatuje naše česká jména, takže pro dnešek jsem Frančesko :-)

Těsně před soumrakem se objevuje místní ochránce přírody s kyblíkem plným čerstvě vylíhlých želviček a dovoluje nám sledovat jejich vypouštění do moře. Želvičky bojují s pískem a vlnami srdnatě, ale některé bohužel prohrávají. Lepší je ani neznat statistiku, kolik jich vlastně průměrně tento boj nakonec přežívá.

Vypouštění čerstvě vylíhlých želviček do moře.

Mezitím padá tma a my si po osprchování dopřáváme večeři. Dávám si mé už obvyklé kottu - sekaná palačinka, česnek a zelenina osmažené na plechu. Před naší chatrčí máme terasu se stolem u kterého všichni následně sedíme a vykládáme u pivka spolu s panem domácím. Tehdy se mi ale stává osudným společné focení během kterého nechtěně našlapuju na hranu malého schodu, který nejde vidět a zvrtávám si kotník. Sice to při svíjení se na zemi začínám tušit, ale je to bohužel realita - dovolená pro mně tímto skončila :-(