Přihlásit


[2014-08-16]   Zell am See


DEN 1.) Zastávka na svačinu někde u Znojma. Kolem Pasohlávek frézovali vozovku a byla kolona. DEN 2.) Na kole kolem jezera Zell Zastávka v Zell am See na pivo (po menším karambolu s otřesem mozku). Stav: -1 helma. Jako u každé Rakouské hospody je tady místo na hraní, takže Vojta řádí na kolotoči a razí si minci. pivo + jegermaister = spokojená maminka + spokojená sestra :-) Vodní představení s hudbou v areálu městského amfiteátru v Zell am See Vodostroj dohrál, pivo dopito, můžeme pokračovat v cestě kolem jezera Prostě nádhera Jižní část jezera přechází v mokřady. Trocha koupání když je tak hezky :-) Já ležím právě na molu, k němuž za chvíli(samozřejmě zrovna ve chvíli kdy jsme se převlékali) přijel parník s pasažéry :-) Vyzvednutí dětí z hřiště se trochu protáhlo :-) Cestou `domů` kontrola hotelu Latini - jestli ještě stojí po našem loňském Teradatím řádění :-) DEN 3.) 8:00 - mýtnice Grossglockner hochalpenstrasse - venku 6 stupňů celsia a nás čeká 15km šlapání do kopce s převýšením 1,5 km :-) A jede se nahoru... ... a nahoru. Pro samé kochání a výhledy ani člověk neví že šlape na kole. Prostě krása. V tuto chvíli ještě nevím, že za hoďku budu zpátky u téhle restaurace. Pro teď ale čas šlapat dále :-) Malé sladké občerstvení kousek před vrcholem. Věrka (která jede za námi autem) teprve vyjela z domu, takže času je dost :-) Nejvyšší místo `passu` u slepé odbočky na vrcholek Edelweisspitze Na absolutním vrcholu už všichni(včetně Věrky za foťákem). Já jsem tady byl už před hoďkou sám, ale ... Pohled z vrcholku k chatě, kam jsem před chvílí sjel naproti Jirkovi a Věrce. Aspoň jsem si pak mohl část serpentín zpět nahoru užít i v autě :-) Z dvouhodinovým odstupem foto u vrcholové značky ... jednoho ze svědků mých výlevů radosti při dojezdu - rakušáci si museli po mém řvaní a zpívání myslet, že dorazil nějaký šílenec :-) Sjíždíme na Italskou stranu směrem k ledovci těsně pod Grossglocknerem To je on ... jenom Grossglockner je zase schovaný v mracích Všude kolem monumentální skály a led. Prostě krása. Jenom ten cyklista tady zavází :-) Schéma postupného tání ledovce. Jeho zmenšování je opravdu rapidní. Proti mé návštěvě před šesti lety je o hodně menší. Tentokrát by cesta dolů k němu určitě netrvala jenom hoďku a půl jako posledně. Sjezd zpátky k Grossglockner hochalpenstrasse - samozřejmě na kole :-) ... jedna velká paráda - snad jediné místo, kde pořád předjíždíte auta a ony vám nestačí :-) Blažený příjezd k mému `doprovodnému` autu. Silnice na střídačku stoupá a klesá o několik set výškových metrů, takže nahoru autem a dolu sjeeeeeeezd :-) A to sjezd neskutečně krásnou krajinou mezi skálami, vodopády, kolem přehrad a dlouhými polotunely. Zpátky na nejvyšším místě passu A teď to nejlepší ... sjezd zpátky až dolů do údolí :-) DEN 4.) Krimmelské vodopády Řev masy vody, vítr a horizontální déšť vodní tříště z vodopádu. Stezkou kolem vodopádů nahoru výš a výš :-) Po přechodu malé náhorní plošinky nad hlavní částí kaskády vodopádů dojdete k tomu největšímu Velký vodopád a malý člověk :-) Nad obřím vodopádem se otevírá několikakilometrová náhorní plošina. Nevinná poklidná říčka v pravo je ta samá, která o něco níže burácí a ukazuje svou sílu. Oběd na jedné z farem z předešlého obrázku. Opravdu jen farma s předělanými chlívky na `jako restauraci` pro kolemjdoucí. Večer po návratu - výhled z naší terasy DEN 5.) Předpověďě pro dnešek byly katastrofické, tak jsme zvolili úprk před deštěm na ledovec Hintertux(3250 m.n.m.) Navíc nevyužít možnosti si po několika měsících abstinence konečně zalyžovat by byl hřích :-) Už aby tu byla zima :-) Počasí nic moc a výhledy žádné, ale aspoň vydržel dobrý sníh skoro až do večera = skvělá lyžovačka :-) Kolotoč pro děti. Na chvíli ho i pustili. Ale hned vypli, protože místo dějí jsme jim tam naskákali samí dospělí chlapi a kolotoč tak trochu nezvládal :-) Prostě skvělé polyžování. Až na tu občasnou špatnou viditelnost. Malý oběd. Tři stoly lyžařů kolem centrálního krbu v hale připravené pro tlačenici x-set lidí na zimu působily trochu zvláštně :-) Místo vymodleného rozjasnění přišla po svačině sněhová vánice :-) Návrat do údolí, kde opravdu celý den pršelo. Ikdyž údolí ... 1500 m.n.m není tak úplně údolí :-) DEN 6.) Dopolední procházka údolím. V pozadí vesnice s našim penzionem A odpoledne přišla na řadu konečně nějaká ta ferrata :-) (na skále v pozadí) Nástup na ferratu Trošku kratší, ale krásně vzdušná a tak nějak hravá ... Marek už si hraje :-) Takže `rychle` za ním, přece si nebude užívat té stěny sám :-) Odpočinek a kochání výhledy. No, já se radši budu prozatím pořádně držet :-) Zamávat, neskákat :-) Spestření v podobě krátkého lanového mostíku. Vrchol dobit :-) Cesta druhou stranou dolů kolem nově rostoucího lyžařského střediska. A zasloužená večeře ... tři steaky byly pro mně tak akorát :-) DEN 7.) Udělal jsem si sám malý výlet - Kaprunská vodní elektrárna Elektrárna z venku se vstupem do soutěsky Sigmund-Thun-Klamm A vzhůru do soutěsky :-) Soutěska nahoře ústí u přehrady s přepadem vody. Voda přetékající přes hráz přehrady Kaprunský hrad Odpoledne jsme chtěli vyjet panoramatickou lanovkou na Schmittenhohe. Překvapivě ale zákaz vstupu s kolem, takže jela Věrka sama. Zbohem náš domove na posledních sedm dní :-)