Přihlásit


[2014-10-04]   Terezín


Hřbitov před vstupem do Malé pevnosti(ten odkud vandalové loni ukradli měděné štítky ... chybí bohužel do dnes) Malá pevnost - postavená za Rakouska Uherska jako vojenské vězení. Za 2.světové války vězení pro české nepřátele fašismu. Nikdo tady ale nepobyl déle než 4 až 5 měsíců. Vězni zde byli jen shromažďováni a pak expedováni v transportech do koncentračních táborů. Blok A - v každých z dveří je několik cel viz. následující fotka. Do jednoho patra postele se vlezlo původně 20 vězňů. Fašisté jich tam ale dali 30, takže museli všichni spát na boku. Celkem 90 vězňů a pro ně jedno umyvadlo a jeden záchod. `Hromadná samotka`. Stačilo se křivě podívat na dozorce a byli jste tam. Na noc tady bylo kolem 90ti lidí.Takže všichni ve stoje. Jediným přívodem vzduchu do místnosti je ten obdelníkový otvor vedle dveří. Vězńi museli chodit dokola, aby vzduch aspoň trochu cirkuloval ... i tak se jich pokaždé několik udusilo. A místo záchodu jeden kýbl v rohu, který už nad ránem přetékal, takže chodili ve výkalech. Vchod na samotky - oblíbené místo dozorců mezi dvoumi vraty, kde nebožáka bez svědků zmlátili. Koupelna. Sem vězně nahnali jenom jednou za několik týdnů a pouze na cca minutu. Koupelna je průchozí a na každém konci je přístup k místnosti s `pračkou` Pračka - nebo spíše jenom kotel do kterého na jedné straně vězní nastrkali šaty, které během jejich minuty sprchování byly prohnány vysokotlakou parou a na druhé straně je zase dostali - samozřejmě mokré, takže v zimě pěkně narostla úmrtnost na zápal plic. Průvodce(ten v černých brílích) poutavě povídá o historii. Nejslavnějšími vězni Malé pevnosti byli atentátníci na Ferdinanda v Sarajevu. Byli drženi každý v cele cca 2x3 metry bez přístupu světla v úplné tmě. Jen 3x denně se otevřely dveře a dostali misku s vodou a krajíc chleba. Do tří let všichni samozřejmě poumírali. Místo kudy se podařilo utéct jediným vězňům v historii pevnosti. Holírna zařízená vedoucím tábora za 2.světové války. Sloužila ale jenom na předvádění, jak luxusní to tady vězni mají ... ve skutečnosti se tam holit nesměli, aby mu to náhodou nerozbili. Ve valech opevnění vedou podminovávací chodby. Tahle byla dlouhá půl kilometru. Střelnice. Kříže jsou místa odkud v leže vojáci stříleli. Za fašistů byla ale střelnice používaná jako popraviště. Popravovaní stáli v místě květináče a popravčí četa střílela zpoza potůčku, takže ze vzdálenosti ani né tří metrů. V pevnosti měli kromě kina i bazén ... samozřejmě jen pro dozorce :-) Cela na bloku E. Sem nacpali i 700 lidí. Blok E. Nechvalně proslul hlavně v závěru války, kdy do pevnosti dorazily evakuační vlaky z východních koncentračních táborů při ústupu před sověty. Po několikatýdenní cestě vlakem jich byla polovina mrtvá a druhá nakažená tifem. Ze strachu před nákazou sem všechny nahnali, zavřeli a nechali postupně umírat. Samotka na bloku E Po osvobození byl blok E plný mrtol. Tifus je od jistého stádia už neléčitelný, takže mnoho vězňů zemřelo v následujících 2-3 měsících po válce (jak si můžete všimnout i na náhrobcích před pevností) Co k tomuhle dodat. Vězni samozřejmě každý den od šesti ráno do večera pracovali. Především v nedaleké podzemní továrně na zbraně Město Terezín. Původně velká pevnost obehnaná hradbami, čehož fašisté využili a udělali z něj židovské ghetto - největší v celé říši. Původně kasárna Kasárna uvnitř. Všimňete si toho čísla na zdi -  na chlup stejných místností tady bylo v řadě opravdu desítky - jedna jak druhá V Terezíňě se zrovna konaly Svatojosefínské slavnosti s jarmarkem, kolotoči a hlavně historickou bitvou, o kterou jsem bohužel přišel. Muzeum Ghetta - mapa všech ghett a koncentračních a vyhlazovacích táborů Přístup do Terezína po mostě přes řeku Ohři Terezín z vnější strany opevnění, které mělo původně držet nepřátele venku ... než přišel fašismus a využil ho zvráceně přesně naopak.