peseweb.cz

No to mě pose*, tak tady opravdu zavítal někdo, kdo mě nezná. Těžko tomu uvěřit, ale omyly a náhody se prostě stávají. A jak se praví v mé nejoblíbenější pohádce: "Svět je velký a o náhody v něm není nouze".

Tak či tak musím každého neznalého návštěvníka před dalším průzkumem pesewebu varovat. Tady totiž rozhodně nejste na stránkách nějakého milovníka cestování se sklony pět ódu na tuto prý povznášející činnost. A už vůbec né někoho s ústy plnými motivačních keců o tom, jak vám cestování obohatí život a rozšíří obzory poznáním cizích zemí a kultur. Kdepak, nikam nejezděte a pěkně seďte doma ... aspoň mi na těch cestách nikdo nebude zavázet :-). A těm kulturním rozdílům už vůbec nevěřte. Všude na světě jsou lidé plus mínus skoro stejní. Jasně, nějaké drobné rozdíly se najdou, ale nic podstatného a většinou ani nic pozitivního. Nevím proč, jsem si právě vzpomněl na slova z jedné scénky pana Pavláska, kde říká: "Všude za hranicemi Česka žijou samí kreténi a my cestujeme jenom proto, abychom viděli jací to jsou kreténi a ujistili se, že my Češi jsme prostě ti nejlepší" :-)

Bezva, takže pravdoláskařśké sluníčkáře bažící po plcích o krásách kulturních rozdílů jsem už odradil a zbylých pět náhodných návštěvníků odpadlo už při prvotním pohledu na mé stránky a zjištění, že tady necestuje žádná modelína ani fifinka špulící ústa a polonahou zadnici na každé druhé fotce (čti selfie :-)). Takže teď si už můžu v klidu konečně nerušeně dále psát ... sám pro sebe :-).

A že je o čem. Ono kolem dokola té naší Země(koule) totiž nežijou jenom lidé, ale především na každém rohu čaruje, kouzlí a tvoří zázraky matka příroda. I když připouštím, někde jí zdárně sekundují svými technickými výtvory i ti lidé. A právě to jsou důvody, proč se do těchto vzdálených krajů, i když plných "kreténů":-), občas vydávám. Naštěstí ale tou nejkrásnější zemí na světě je opravdu Česká Republika, takže zase tak často vycestovávat za hranice nemusím ;-)

Fotky jsou určitě tím primárním, co mě vedlo k vytvoření pesewebu. Fotím rád a pořizování obrázků je přiznávám hlavní náplní mých cest. Ale určitě si v mém případě nepředstavujte fotonadšence s obří zrcadlovkou a x objektivy kolem krku. Kdepak, o takových magorech si myslím své, a o takzvaných "fotografech" vyrábějících sice efektní, ale nereálné obrázky(navíc upravené hodinami klikání ve photoshopu) mám ještě horší mínění. U mě v ruce najdete vždycky leda tak obyčejný kompakt, ze kterého fotky (kromě výjměčných ořezů) putují bez jakýchkoliv úprav přímo na web. I mému oku samozřejmě lahodí hezká fotka, ale mnohem důležitější je pro mne reálné zachycení daného místa tak, jaké v tu chvíli bylo. Bez příkras a klamu. Lživých a přikrášlených obrázků jsou plné katalogy cestovek, jenomže tady si zachycuju své vzpomínky.

Samostatnou kapitolou jsou selfie, k nimž se radši vyjadřovat vůbec nebudu, protože vulgarizmům a sprostým slovům bych se rád vyhl. Onehda mi sice jedna slečna napsala milý mail plný hezkých slov o pesewebu, a že bych měl prý více fotit sám sebe, protože nejsem na žádné fotce. Ale nebojte, k tomu rozhodně nedojde. To slibuju.

Už u maturity jsem musel své drahé paní profesorce češtiny místopřísežně přislíbit, že se nikdy nebudu věnovat ničemu byť jen úzce souvisejícímu s českým jazykem. Takže pššššš, budeme dělat, jako že jsem nikdy nenapsal ani slovo písemnou formou a těch průměrně patnácti gramatických chyb v každé mé větě si jednoduše vůbec nevšímejte ;-)

Stejně za to může ten hajzl, co vymyslel v češtině i/y a jeho kamarádi se s/z a mě/mně. A o kolegovi se skvělým nápadem dělat ve větách čárky ani nemluvě - ten musel být sám nějaká čárka - nejspíš v kosočtverci :-)

Původně vznikl při mé první větší sólo cestě jako forma podávání zpráv domů o tom, kde jsem a jak se mi vede. Postupně ovšem přebral i funkci fotoalba, a pak mi došla jeho mnohem lepší funkce, jako mé náhradní paměti. Ta má je, jak by vám mí kamarádi jistě potvrdili, tragická. A takhle můžu vždycky jenom nahlédnout na peseweb a už si vzpomenu, kde že jsem to tenkrát byl a co tam vlastně viděl. No a dobře, přiznávám, samozřejmě jsem i průměrný egoista, který si musí, jak to nazval jeden můj kamarád ... "zapichovat vlaječky" :-)