Itálie

Nějak se kvapem blíží zima a já si začínám uvědomovat, že to cestování letos pořádně flákám. A to nejen kvůli covidochřipkovým obstrukcím. Prostě je kolem plno jiných činností, které dostaly tentokrát přednost. Ano, ti co mě znají, tak ví, že mluvím o dřevě :-). Dohnat cestovní resty se snažím sice už od konce srpna, ale i samotná příprava Fokiho na cestu mě nakonec svedla trochu na zcestí a místo vycestování jsem se nakonec měsíc věnoval zábavě v podobě výroby vestavby, která mi z Fokiho udělala téměř plnohodnotné obytné auto se samostatným automaticky dobíjeným rozvodem elektřiny a dokonce i s tekoucí vodou :-)

Jenomže ani nevím jak a je tady říjen a já s obrovským zpožděním vyrážím směr Itálie vyzkoušet všechny ty hračičky, které jsem do Fokiho namontoval. Ono ta zkouška bude asi i hlavním cílem, protože Itálie mě vlastně ani moc neláká :-). Ale prozkoumat je potřeba prostě všechno.

Akorát dny se už blížící zimou výrazně zkracují a má lenost dosáhla maximálního bodu, takže se tentokrát rozhoduji vykašlat na psaní deníku. Jinými slovy, tyto řádky začínám psát až pár dní po návratu a snad mi to vydrží a celý deník nějak dokončím. Tak či tak se můžete pohodlně usadit a jdeme se pustit do aspoň zevrubného vyprávění o jedné nedaleké zemi pod Alpami, kterou bereme za poměrně blízkou a známou. Jenomže jak jsem sám zjistil, zase až tak známá není a připravila mi mnoho i nemilých překvapení. Řeč je samozřejmě o Itálii, i když já ji od tohoto výletu už asi nikdy něřeknu jinak, než Italistán :-)