<>


[2015-09-12]   Nízké Tatry


Jako by nestačilo to vstáváni ve dvě ráno ... přijdu na nádraží a vlak má skoro hodinu zpoždění. Brzké ráno na nádraží v Liptovském Mikuláši. Autobus jel až za hodinu, tak pro mně Vavre přijel autem. (kluci tu byli už od pátku) A už stoupáme sjezdovkou z Jasné směr Chopok. Všude mlha prozářená ranními paprsky. V nohách už máme převýšení přes tisíc metrů a nemůžeme se dočkat vrcholového pivka :-) Horní stanice lanovky těsně pod vrcholem Chopku. A je to tady ... vychlazený čepovaný Šarýš :-) Chopok - vrchol dosažen :-) Tam v dálce někde za tou mlhou by měl být ... ... Ďumbier. A tady je :-) (nejvyšší hora Nízkých Tater) Vrcholový odpočinek, před bolestnou cestou dolů. Ještě vrcholové foto na nejvyšší hoře a jdeme dolů. Ano, přesně tam jdeme :-) Aspoň kousek i do kopce. Jinak pořád z kopce a kolena bolí a bolí :-) Závěrečná chuťovka po sjezdovce ... polovinu jsem sešel pozadu :-) Tak támhle někde nahoře jsme byli :-) Zpátky do Demanové jsem jel autobusem. Do některých aut se totiž vejde méně než tři lidi :-) Večer u krbu s dobrou uzeninou a vodkou :-) ... hned po tom, co jsme se vrátili ze Skleníku (autentická místní čtyřka :-) ) Večerníček na youtube, aneb ``Váňo, recept je prostý ... na kilo hoven, kilo cukru`` :-) Druhý den vyrážíme na neznámou Demanovskou horu, kterou bereme mimo značku stečí = pořádný stoupák. Narážíme ovšem na menší problém :-) Ale je tu krásně. Na opravdovém vrcholu - Demanovská hora. Návrat na falešný vrcholek. Za vrchol je totiž označený menší ze dvou vrcholků :-) Není ale divu. Podle vrcholové knihy tu někdo zavítá tak jednou měsíčně :-) Víme, že už nemáme kam spěchat a tak se oddáváme vrcholové siestě s opalováním :-) Kluci jedou do Báňské Bystřice pro střechu a já na vlak. PS: nekupujte si nikdy takovýhle sporťák, protože se do něj vejdou jenom dva lidé :-). Ikdyž vypadá moc hezky :-)