Říkat tomuhle 17-ti hodinovému trmácení(z toho 10h v letadle) "frrr" je opravdu nadnesené. Jak jsem si už po cestě v deníku postěžoval, tak mi bylo hned prvním letem důrazně připomenuto jak stísněné podmínky na palubě letadel panují. Příjemné překvapení ale přišlo při nástupu do zaoceánského obra, který byl zaplněn stěží jen z jedné třetiny. Takže se hned po startu všichni cestující rovnoměrně rozmístili na dvě až tři sedadla tak, že by jim mohli závidět i všichni zbohatlíci z business class ... ležet v letadle na několika sedadlech, to jsem zažil poprvé :-) I tak byla cesta ale pořádně náročná. Navíc jsem nečekal, že doprava z New York-ského letiště zabere ještě další dvě hodiny. O mých nepříjemných pocitech, kdy jsem cestou špinavým starým metrem v pozdních nočních hodinách byl občas ve vagónu jediný běloch, radši nemluvě.
Nakonec jsem se ale živý a zdravý dostal až do cílové stanice v Central Park West, která byla ale jak vystřižená z nějakého hororu.
![]() |
|
![]() |