New York a severovýchod USA (+Madrid)

Úvod - cestou necestou

1 - Frrrr přes louži

2 - NYC & Philadelphia

3 - Washington

4 - Chicago

5 - Cestování vlaky

6 - Boston

7 - New York

8 - NYC - Downtown

9 - Nákupní fiasko

10 - Madrid

Ještě pár dnů a stane se ze mně stejně vypasená obluda, jako většina američanů kolem. Minulý rok na západním pobřeží mi to ani nepřišlo, ale tady na východním je rozdíl oproti Evropě obrovský. Jenomže na ty nehorázně přeslazené dobroty se zvyká hodně dobře. K tomu jeden ještě přeslazenější (tak jak to mám rád) půllitr vanilkového kafe a u dalšího stánku si už tu koblihu musíte dát znova :-) Takže asi takhle nějak začalo i dnešní ráno, které ale bylo třeba vylepšit, protože jsem se probudil do stále nepřestávajícího deště. Když ale ani po hodině déšť neustal, koupil jsem si v nejbližším obchodě deštník a vydal se vstříct mokrému Washinktonu. Asi jsem se včera zapomněl zmínit, že jsem ještě večer sedl na vlak a spal už v hlaním městě :-).

"Maldera" se "Skaliovou" mi u FBI zapřeli a při přiblížení k bílému domu se ze zadního dvorku vznesla letka helikoptér v čele s jednou podezdřele známou, takže jsem ani nezkoušel zazvonit, jestli je někdo u Obamů doma. Stejně ten usměvavý černoušek neumí česky a už tak mám dnešní program napěchovaný a na nějaké zdvořilostní vybavování není čas :-)

A udělal jsem dobře. Rozlehlost Washinktonu jsem totiž pořádně podcenil. Na mapce to vypadá jenom jako loučka obestavěná pár kamennými rádoby antickými "baráky" s jehlanem uprostřed, ale až uprostřed první části té "loučky" mezi kapitolem a středovým obeliskem mi došlo, že je to sice opravdu jen prázdná nedbale posekaná louka, ale v délce několika kilometrů. A to nedbale myslím doopravdy. Na jednu stranu tady na každém i nesmyslném místě vlaje americká vlajka, a pokud možno více (očividně se tady řídí heslem čím více vlajek tím lépe) a cítíte všude kolem tu nabubřelost, ale ani si pořádně neposekají trávu. Tady v srdci a znaku veškeré americké moci bych čekal spíše krásný anglický trávník a aspoň nějakou květinovou výzdobu. Jediné co tady však najdete jsou ty lány trávy (ikdyž na fotkách to tak nevypadá)

Hnán časovou tísní a chozením úplně odrovnanýma nohama jsem si na druhé straně "louky" pod Linkolnovým památníkem zapůjčil kolo, které mi zrychlilo a zpříjemnilo cestu na Arlingtonský hřbitov s přilehlým památníkem Iwo Jima. Pak zpět kolem památníku Martina Lutera Kinga přes National Mall (tak té "louce" říkají) směrem ke Kapitolu.

Schválně ani všechna místa nevyjmenovávám, protože by to byl jenom samý památník, památník a zase památník. Kromě prezidentů a všemožných osobností tady hlavně každá válka, v níž bylo USA namočeno, má svůj rozlehlý pamětní komplex. Kdybych měl na závěr Washington popsat jednou větou, tak by to bylo asi takhel: Obrovská louka s nespočtem památníků, obehnaná pseudostarými velkými stavbami a na vnější straně přecházející v nespočet rozsáhlých komlexů vládních budov proložených širokými bulváry. Rozhodně ale nic pro pěší procházky kratší než několik hodin :-) Po včerejšku ovšem zase něco jiného a nového. Takže copak dalšího přinese zítřek ? :-)