New York a severovýchod USA (+Madrid)

Úvod - cestou necestou

1 - Frrrr přes louži

2 - NYC & Philadelphia

3 - Washington

4 - Chicago

5 - Cestování vlaky

6 - Boston

7 - New York

8 - NYC - Downtown

9 - Nákupní fiasko

10 - Madrid

Jak už víte, zvolil jsem letos jako hlavní dopravní prostředek pro pohyb po USA vlak, který je skoro odpradávna nedílnou součást téhle země. Vždyť co jiného si představíte v pravém westernu, než nějaké pěkné vlakové přepadení. Ikdyž v moderní době jde spíše právě o takovou nostalgickou část dopravy vytlačenou leteckou dopravou. Cestování vlakem je tady nesmírně pohodlné a o prostoru a odpočinkových možnostech se tomu Evropskému může jenom zdát. Sedadla jsou od sebe tak daleko, že i když si před vámi sedící člověk uvede to své do skoro ležící polohy, vůbec vás to neomezí a můžete si v klidu natáhnout nohy a opřít je o podnožní opěrky vyjíždějící z vašeho a před vámi umístěného sedadla. Strávil jsem ve vlaku poslední dvě noci a můžu vám říci, že ani v posteli žádného z doposud navštívených hostelů jsem se nevyspal tak dobře.

V dálkových vlacích nenajdete jenom klasické vagóny - sedadlové, lehátkové a jídelní, ale také odpočinkový vyhlídkový vůz, v němž se můžete kochat okolní krajinou a k tomu si dopřát kávu s nějakým tím přeslazeným pamlskem :-)

Při několika-desítek hodin trvajících cestách je třeba se něčím zabavit. Mé první dvě cesty mezi New Yorkem, Philadelphií a Washingtonem trvaly jen hodinu a půl a dvě hodiny. Včerejší přesun do Chicaga už ale zabrala pěkných šestnáct hodin a dnešních 20 hodin strávených ve vlaku z Chicága zpět na východní pobřeží už pro někoho jistě zní děsivě :-) Ale věřte, že není. Například během těch včerejších 16ti hodin jsem ani nestihl všechno, co jsem chtěl. Než jsem si vše prohlédl, najedl a napsal stránku o Washingtonu, tak byly první čtyři hodiny pryč, pak jeden film, skoro osm hodin kvalitního spánku, ranní snídaně a už jsem byl v Chicágu :-)

Jinak bych ale nerad, aby má slova výše vyzněla jako pění ód na americké železnice. Májí totiž jeden velký a zásadní problém. Jestli si myslíte, že v Čechách máme staré nemoderní vlaky, tak to je nic oproti americe. Jsou sice nadmíru pohodlné, ale značně omšelé a vesměs jde o kousky sloužící už dlouhá desetiletí. Podobně je na tom vše okolo železnice, která se zasekla někde v polovině minulého století. Na jednu stranu to vytváří nádech romantičnosti, ale má to také bohužel nedobrý vliv na samotnou dobu cestování. Vlaky tady jezdí totiž neskutečně pomalu.

Jiného a zajimavého je tady na železnici hodně, a asi více než mnohé z vás zajímá :-) Snad jen pro utvoření celistvého obrazu se ještě zmíním o zcela jiném způsobu odbavování cestujících na nádraží, který je spíše podobný letištím. A pak ještě ta americká nátura ... vidíte tady zhmotnění všemožných scifi totalitních románů a pochopíte, že záběry z nádraží či letišť na nichž ze všech obrazovek, monitorů a rozhlasu jsou lidé bombardováni například nátlakem na dopadení nějakého (samozřejmě nevinného) člověka jsou tady smutnou skutečností. Na nádražích jakožto i všech letištích si připadáte jako ovce ze všech stran masírovaná tlakem všechny kolem špehovat a nahlásit každého, kdo se podle té "vaší" už tak nemocné a pokřivené americké duše chová divně a jen trochu podezdřele. Doufám, že jsem vás nijak nevylekal, či nezkazil chuť u čtení o vlacích, ale bohužel i tohle je nedílná součást cestování vlakem v USA. Nezabránilo mi to si ale samozřejmě užít tohle skvělé velké vlakové dobrodružství, ikdyž kvůli předešle zmíněnému a "neposednosti" vlaku nemám žádné obrázky k přiložení. Jenom ty uvízlé v mé hlavě, ale věřte, že stojí za to :-)