Doposud jsem se pohyboval v New Yorku pouze ve střední části Manhattanu, takzvaném Midtown Center. Dneska jsem ale vyrazil na jih do "Downtown-u". Z metra jsem vystoupil kousek od nově rostoucích věží světového obchodního centra. Na místě původních dvou je v současnosti památník v podobě prohlubní s vodou padající do nich. Jak vypadají určitě všichni víte, ale co mně na místě překvapilo je jejich neskutečná velikost. Na fotkách vypadají jenom jako dvě trochu větší "kašny", ale ve skutečnosti jsou opravdu monumentální. Poblíž stojí také kostelík St. Paul`s Chapel s oltáři a vzpomínkovými artefakty na 11. září 2001.
Z jižní části Grand Zero je to už kousek na Wall Street, která mě dovedla úplně na východ k East River, kde jsem sedl na výletní loď obeplouvající jižní část Manhattanu se zastávkou u jedné postarší dámy s korunou.
Jak už to u velkých měst bývá, nejhezčí výhled na ně je právě z vodní hladiny. Takže foťák cvakal a cvakal až "docvakal" a začal pouze hlásit nějakou systémovou chybu doprovázenou skvělou radou navštívit opravaře pana Sonyho. Chlápka toho jména neznáma, takže doufám, že si to rozmyslí. A jestli né, tak se omlouvám za ty rozmazané fotky z telefonu :-) Hodně mi chyběl už v zápětí, když jsem se od New Yorské radnice a komplexů soudních budov vydal přes Brooklynský most na druhou stranu East River. Na dnešní poměry celkem "průměrný" most, ale při představě, že byl stavěn skoro před dvěstě lety bez dostupnosti moderních technologií zase tak průměrný není. Ono vůbec to mé "průměrně" berte s rezervou, vždyť u nás v ČR si o něčem takhle velkém můžeme nechat jenom zdát :-)
V Brooklynu jsem sešel dolů k řece, procházel se po břehu a kochal úchvatnými výhledy na most a protilehlý Manhatton. Po hodině brouzdání jsem nasedl v Dumbo na trajekt a nechal se převézt zpět na Manhatton a to až na sever do Midtown. Úplně vyčerpaný jsem zapadl do prvního fastfoodu a u hamburgrové klasiky koketoval s myšlenkou zkončit a jít spát. Naštěstí mě Jirka přes ICQ popostrčil k dostání i posledního bodu mého dnešního programu. Mrakodrap jsem na své cestě zdolal nejeden, včetně místního Empire State Building, ale pokaždé jenom ve dne. Takže jsem tentokrát v pozdních nočních hodinách navštívil Rockefelerovo centrum a nechal se vyvézt na střechu mrakodrapu GE Building nazývanou "Top of the Rock". A prostě zase ... nádhera.
Ani nevím jak, dvě hodiny uplynuly jako nic a už mě ochranka přemlouvala k odjezdu, protože o půlnoci se vyhlídka zavírá. V rockefelerově centru najdete o vánocích asi nejznámější vánoční stromek na světě, pod nimž je celou zimu ledové kluziště. A zima už je asi opravdu tady, protože právě během těch pár dní co jsem v New Yorku, to kluziště postavili.
Vzhledem k pozdní noční hodině jsem se vydal už do hostelu, ikdyž malou oklikou přes Time Square, jehož noční atmosféry se prostě nedá nabažit. Zážitkem byla i samotná cesta metrem. Tady v centru města v metru ani nepoznáte jestli je osm večer a nebo dvě v noci.Všude to žije úplně stejně. Možná ještě více, protože hudeníci hrající a zpívající na nástupišti každé druhé stanice přestávají v tuto pozdní hodinu být pouze zvukovou kulisou, ale strhávájí většinu cestujících k tanci nebo aspoň rytmickému pohupování. Přiznávám se, že mi to tady bude trochu chybět. Zítra večer totiž odlétám směr Evropa, ale nebojte, já ještě něco po cestě vymyslím :-)
![]() |
|
![]() |